V kterým pakj čase by se hejbati počínalo, takto Hipokrates oznamuje a praví, že dvojí dnoví od početí až do složení všech oudův vzatí, čas hnutí ukáží. Nacházejí se pak od početí až do složení všech ouduov 45 dnův. Ty, když se dvojí, přijde jich 90. A tak tehdy ve třech měsících počíná se hejbati plod v schránce matky své. A ten čas jest polovičný času v životě ležícího. Dále dí: Hnutí pak počet trojnásobní oznamuje den porození. Učiní pak těch dnův v počtu 270. Tehdy porodí se a z chránky své vykročí devátého měsíce. Někdy spíš, a někdy dýle se protáhne i do měsíce desátého jistými příčinami. A takové dítky dlouhověké bývají.
Po třech tehdy a čtyřech od početí měsících nemluvňátko v životě matky své hejbati a poněkud se spravovati a těsnou svou schránku neb příbytek šířiti a roztahovati počíná. Odkudž pochází to, že život rodičky se také nadejmati, bobtěti a otěkati a nadýl i našíř sem i tam se roztahovati počíná. V čase pak v tom, v kterémž již na světlo z chránky své vykročiti má, visí, tváři obrácenou majíc proti kolenám a přitahuje oba hnáty k sobě a obědvě ručičky nad kolínka vskládá. Chřípě uprosted složivše, jakožto nějakou koulí zavalené jsouc, přední stranou na hřbet matky patří. Matce pak zadní částky života nastavuje neb naproti obracuje. A ačkoliv někteří anatomici, spatřovatelé žil a střev člověčích, jinak a jinak smejšlejí, však já, následujíc v tom Vesalia, muže velmi vznešeného, Galena, Hipokratesa a jiných, a v těch věcech velmi zběhlého, touto figurou takto ukazuji.
