[97r]číslo strany rukopisuDavid v žaltáři: Nechal sem jich vedlé žádosti srdce jich. Isaiáš prorok: Budeš opuštěna, neb si zapoměnula Boha, Spasitele tvého.

Druhé, že člověk ďáblu poddán bývá. Psáno stojí v Tobiášovi v šesté kapitole: Kteříž manželstvie tak přijímají, aby tudy od sebe Boha zahnali, nad těmiť má moc ďábelstvie. Aj, těch sedm mužóv Sáry, dcery Raguele, jest zahubeno ot ďábla, neb sú Boha u paměti neměli. Svatý Tomáš tieže, proč člověk zlé činí, a die, že toho všěckna příčina jest, že sě člověk neobracuje k Bohu, proto i anjelé sú padli, že sú sě Boha nepřidržěli, a že člověk živ jest vedlé těla. Protož psáno stojí k Galatóm v šesté kapitole: Zjevní jsú skutkové těla, kteřížto sú smilstvie, nečistota, oplzlost, modloslúženie, trávenie, nepřiezni, svárové, nenávisti, hněvové a tak pořád dále.

O třetiem, že člověk mrzkosti hřiecha bude poddán. Psáno stojí k Říměnínóm v prvé kapitole: Že nezkusili jsú Boha mieti v známosti, to jest před očima mysli své, dal jest je Buoh v bludný rozum. [97v]číslo strany rukopisuDaniel o dvú starcí die: Nechtěli pozdvihnúti očí svú, aby nepamatovali spravedlivých súdóv božích. Svatý Jan v šesté kapitole svého čtenie: Svářiechu sě židé řkúce: Kterak muož tento dáti tělo své jiesti? Svatý Augustin na ta slova die: Svářiechu sě, nebo sú nejedli chleba tohoto. Nebo ktož jedie ten chléb, nesvářie sě mezi sebú, nebo jeden chléb a jedno tělo mnozí jsme, a skrzě ten chléb činí, aby jednoho mravu v jeho domu přěbývali, točišto aby byli jednoho srdcě, aby což sě jednomu líbí, též sě druhému líbilo. Amen.

Dokonává se o dvanádcti užitciech z přijímanie hodného těla a krve Pána Jezukrista.