po[275r]číslo strany rukopisuchybenie jest, živ li jest či nic.
O ženských dluziech
Ač by žena vdaná pro dluhy za času vdovstvie neb za dřevnieho muže od nie zdlužených k soudu byla povolána, proti odporu, že nynie praví, že má muže živého, ale že nenie doma, žalobám žalobníkovým má odpoviedati.
Muož li žena vládnúti statkem
Když ženy od otcuov dědictvím oddělené svého práva jsú zmocněny, budú li múdré a věku dospělého a měly by muže marnotratné, ony samy mohú sbožie spravovati, jako i mužie; o tom hledaj níže.
Teta sirotčie, jenž jiného žádného přietele
nemají přirozeného, nežli ji, v ty sirotky i v jich sbožie jménem vladařstvie nemá se uvázati, ale radějí přísežní péči takového vládnutie vedlé jich svědomie mají poručiti počestným mužóm.
Ženy však vdovy vládnutím
statku i syny, dokudž statku vdovského nezmění, slušněť zpravují, nebo tak die staré právo. Ustanovujem také, že ktožkoli z měšťan umřel by, bude li jmieti ženu nebo děti, rychtář nebo přísežní nikoli se v jich sbožie nemají uvázati, ale buďte v moci dětí a ženy.
Ženy nemají ubrmaniti
Vedlé řádu spravedlnosti ženám nemá býti ubrmanstvie poručováno, nebo vedlé řeholy práva městského ženy od obecních neb zevních úřaduov jsú zdáleny.
