Jestliže vdova statek majíc a děti muže by pojala, a potom tělesně od něho jsúc poznána umřela by, diel sbožie, kterýž na ni příslušal, proti odporu dětinskému na muže spadne, nebo muž ne toliko těla, ale také i sbožie ženského jest pán a zprávce. Avšak v sbožie mateřino druhdy napadají příbuzní mateřini, a o tom hledaj nahoře o dědictvích bliz konce.
O ženě břichaté lapené pro zlý skutek
Žena těhotná pro zlý skutek lapená pro plod, kterýž má v životě, nemá býti na smrt vydána, ale skrovně mrskána, a nevěří li se řeči jejie, by těhotna byla, tehda dvě ženě počestné v súkromie jie opatřte, kteréžto jestliže dějí pod přísahú ji býti těhotnu, má jim věřeno býti. Též má li zkušeno býti, jest li panna porušena, a nebo když v manželstvu svědomie jest potřebie, a nebo když počet rozeznánie let někoho mladého má býti opatrován, nebo ač by někto vejda do kláštera, kdež jeptišky spie, neb v jiném miestě, kdež ženy přebývají, jednu z nich porušil by, v takových a k těm podobných příhodách má přijato býti svědectvie ženské.
O poručenství ženy manželky
Žena jsúc manželkú, z věna, rúcha, šlojieřóv a podobných věcí, neb klenotóv, aneb kterýchkoli věcí nic nemuož poručiti ani kšaftu činiti bez povolenie mužova, jenž jakožto nad ženú, též i nad sbožím vším pán jest a zprávce.
O poručenství vdovy
Ale vdova o dielu, jenž jie příslušie, muož zpósobiti a kšaft činiti, jakž se jé líbí.
Opět ač by panna neb žena sbožie majíc pojala muže,
