[220r]číslo strany rukopisuděda a vstúpil na miesto otcovo, ale lepší jest první obyčej.
Opět otec přirozený toliko má nápad po synu bez kšaftu sešlého týmž duovodem, kterakýmž takový syn vstúpil by na miesto otcovo, ale na miesto syna lože nepravého otec nevstupuje, nebo takový neslove ani otec ani syn. Opět otec a mátě mají nápad po synech, zžente se po druhé synové nebo nechajte.
O nápadu syna odděleného
Jestliže by syn od otce věnem nebo dielem dědičným byl oddělen a potom by bez ženy a bez dětí bez kšaftu umřel, sbožie pozuostalé, dobyl li jest jeho svú prací tak, že jeho od otce nemá, radějí spadnú na bratřie a na sestry téhož syna, nežli na otce; avšak byl li by otec chudý a bratřie s sestrami bohatější, z milosti některaký diel toho sbožie buď jemu udělán. Pakli jest to sbožie pošlo od otce, tehda opět zase naň má spadnúti. A mohú přísežní takové ortele o dědičných nápadiech, nemají li o tom práva psaného nebo v městě obyčejného zpuosobu, vedlé svého svědomie vnitřnieho vynášeti, jakož se ve mnohých práviech shledává.
Některaký zabit jsa pozuostavil jest syna a ženu, kterážto pojavši muže jiného, čtvero dětí jest porodila. To vidúce bratřie zabitého, žádali jsú synu zabitého, aby diel byl vydán jemu příslušný, a obdrželi jsú jej soudem, že jim byl
