ode[173r]číslo strany rukopisuvřenými svých měst položenie a zpuosob šafovánie neb toho poručenstvie zvláště plnú a stálú moc zavierajíce do jich rady poslali by, {z jiných měst mohú poručnícu činiti pří}marginální přípisek mladší rukou dlužen jest ten měštěnín tiem i jich měštěnín předepsaný též jako samým jistcuom, když by osobně stáli, z spravedlnosti odpoviedati, ostatku svrchu o poručníciech hledaj, kdež se píše o žalobách.
Komuž ženu uvedú, ten nemuož skrze poručníka žaloby vésti
Znamenaj, tomu, jenž žaluje z ulúzenie ženy vlastnie, poručník bývá odepřen, jako svrchu se nalézá v nápisiech již řečených.
O škodách vuobec, z kterých vedlé práva muož žaloba býti
{soud o sud zelný}marginální přípisek mladší rukou Některací činiece otázku, psali jsú takto: Petr žaluje na Pavla, že jemu puojčil některakého sudu, kteréhožto že jemu k času vařenie zelé nevrátil jest, skrze to vzal jest škodu na zelí, kterúžto škodu pokládá za puol věrdunka a tieže, nemá li jemu Pavel řečené škody s sudem zaplatiti. Pavel pak znaje se o sudu, žádá usúzenie vedlé spravedlnosti, má li ze škody odpoviedati, o kteréžto věci jakožto v práviech nedospělí žádáme naučeni býti. A buďto, že nemá odpoviedati, tehda druhé žádáme naučení, z žádné li na[173v]číslo strany rukopisuprosto či aspoň byla li by jaká škoda, z kteréž k žalobě učiněné obžalovaný měl by vedlé spravedlnosti odpoviedati. Jimžto ku prvniemu bylo odpověděno, že poněvadž Petr žaloval jest naprosto, že škody neoznámiv, by jemu Pavel slíbil škody navrátiti, navrátě sud nenie dlužen ze škod jemu odpoviedati. Protož jako ne z každé škody vuobec žalobníku děje se spravedlivé, též aniž jest slušné, aby obžalovaný ke všeliké žalobě ze škody měl odpoviedati, nebo zisk a škoda usilujícím v časných věcech jakožto příhody šťastné a nešťastné zvykli jsú přicházeti, o nichž jakožto o budúcích příhodách nemuož jistota jmiena býti. K k témuž čti pořád.
V které příhodě škoda placena bývá
V dvojí zvláště příhodě žalobníku nemá ze škod spravedlnost býti odepřiena a obžalovaný k jeho žalobě má odpoviedati. {o škodě dědičné a slíbené odpovídáno býti jmá}marginální přípisek mladší rukou Prvnie: o škody dědičné, druhá: ze škod slíbených, protož žaluje li žalobník, že skrze obojí na jeho dědině učiněny, o toliko záhonuov neb o toliko jiter někto škodu ročně jemu jest učinil v tolika neb v tolika měřiciech obilé, jenž by byl přijal, by řečené záhony neb jitra svými semeny byl osál, nebo žaluje li, by soused krumfešt zakládaje k stavení domu svého, meze vlastnie přestúpil by a drniem jeho stezky zrušil, nebo stěny zvláštnie k jeho
