Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

pří[175v]číslo strany rukopisusežným pro vytázanie pravdy, strana k otázce rychtáře potvrzujíc neb odpierajíc zjevně má odpoviedati.

Znamenaj také, že takové škody, jenž slovú dědičné, protože při dědičstviech bývají, přísežní mají šacovati, pokudž se jim vidí býti dobré a spravedlivé, přísahy ovšem tělesné (ač by potřebie bylo) s učiněním od toho, ktož škodu obdržuje, kterážto však přísaha šacovánie od přísežných učiněného nebude trpěti.

Tenť škodu platí, ktož rozkáže dáti, jako ač otec nebo pán synóm nebo služebníkóm rozkáže, dlužen jest a poslušný se vypierá, anebo ač přikazující nemá práva nižádného rozkazovati, obojí vinen jest. Ale tomu nižádná vina nenie, komuž potřebie jest poslúchati, nižádný škody nečiní, leč by to učinil, čehož nemá práva činiti. A příklad klaď na rychtáři, jenž jest dal škodu někomu, proto však nenie vinen.

O žalobě ze škod dědičných

Ta žaloba, poněvadž drží protivenstvie obžalovaného, tehdy i dědici i na dědice věčně puojde a dána má býti, a netoliko hospodáři domu, ale i podruhuom s ženami. Ač by duom súsedóv chtěl se bořiti, neb že by měl stěnu nakloněnú a zastaralú, mají se varovati i ti,jenž v domu bydlé.

Opět ač by kto ohražoval cestu a nebo co jiného na obecnie cestě dělal, uručenie má miesto, aby se někomu [176r]číslo strany rukopisuskrze to škoda nestala. Ale o jiných obecních miestech nižádná věc zvláště nemá se varována býti.

Opět což by kolivěk mezi kupujícím a prodavačem o škodách dědičstvie bylo vymieněno a vymluveno, stálé bude. A vedlé toho otázka pošlá o škodách má konečně rozsúzena býti. O statku o těchto věcech hledaj dole o stavení a nahoře o nájmiech.

O škodách zvláště slíbených

{ortel v tom}marginální přípisek mladší rukou Měštěnín některaký jednoho města slíbil jednomu měštěnínu z jiného města, jestliže jemu na určený čas dluhu nezaplatí, že všecku škodu, kterúž by skrze to vzal, chtěl by jemu navrátiti, a když jest čas přišel, a on nezaplatil, tehda ten druhý měštěnín svého pacholka poslal jest k dlužníku, jenž kdy na té cestě jeda a spad s vozu, nohu jest zlámal. Otázáno jest od toho věřitele: takovýto dluh, kterýž pacholku jeho v zlámaní nohy se přihodil, nemá li jemu vedlé spravedlnosti navrátiti. O tom tak jest soudem vyneseno, že škoda, kterúž dlužník slibuje věřiteli k zaplacení, prvotně má rozuměna býti o škodě peněžité a ne o škodě aneb nebezpečenství nebo neštěstí tělesném a osobě, protož k dosti učinění za škody, kteráž pacholku měštěnína věřitele při zlomení nohy příhoda

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).