Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

[172r]číslo strany rukopisusestr svých, nebo jiný krevní přietel neb cizí, péči zprávy nesl by, když by dědicové k letóm dospělým přišli, {poručníci mají počet činiti}marginální přípisek mladší rukou má jim počet učiniti z poručených příjmuov a vydání, a čehož by nedovedl, že by jemu krádežem, lúpežem neb jiným neštěstím bez jich netbanlivosti z takového statku zhynulo, to dlužni budú z svého vlastnieho zbožie neb statku zaplatiti. Avšak útraty potřebné, ač jest které pro dobré svrchupsaného statku vynaložil, z zbožie téhož zase vezme plným právem.

Poručníci radějí mají býti činěni otcovi krevní než mateřini přietelé

{rozsudek o poručnících}marginální přípisek mladší rukou Měšťanóm některakým jest usúzeno, poněvadž otec jest skutečný počátek rozenie, od něhož sémě pocházie, jeho přátelé vedlé krve bližší poručníci dědicóm mají býti súzeni, nežli krevní přietelé mateřini. Protož by i otec umřel bez kšaftu, {vdá li se mátě}marginální přípisek mladší rukou bude li mátě statek mrhati a změní li stav vdovský, příbuzní otcovi v dědice i v jich diely, ačkoli mateři a jejím přirozeným krevníkóm mají uručiti, že až do let jich rozšafnosti to by jim zpravovali a zachovali a co by mohli, toho jim polepšili, jakoby jich vlastnie bylo, jakožto obránce neb zprávce mohú se v to uvázati plným právem.

O zprávciech sirotčích vuobec

[172v]číslo strany rukopisu

Všeliký člověk muož žalovati jako svým jménem nebo cizím jakožto poručník nebo zprávce, nebo vězenie, nemoc, starost, potřebné putovánie neb jiezda a mnohé jiné hodné příčiny často lidem bývají ku překážce, že sami osobně svých pří provoditi nemohú.

Poručník neb šafář netoliko v

přítomnosti protivníka, nébrž i bez jeho vědomie bývá ustaven. {každý při svú jinému muože poručiti}marginální přípisek mladší rukou Protož komužkoli dopustíš o svú věc žalovati neb odpierati, ten jest tvým poručníkem, však ač strana osobnú přísahu tělesně má učiniti, jelikož k tomu poručníka neb šafáře nemóže ustanoviti miesto sebe.

Opět bude li poručníku pře poručena, aby ji dokonal toliko vedlé práva a spravedlnosti, a on nedočekaje konečného usúzenie, na ubrmany uručí, takové uručenie od strany, {strany}marginální přípisek mladší rukou jejiežto rozkázanie poručník to učini jest přestúpil, muož za nestálé odvoláno býti.

O poručníciech, jelikož k hostem, kdy hosté žalují z dluhu na domácie

Když některaký měštěnín narčen byl z dluhu od některakých rozličných hostí z rozličných měst, t. z Brna od některakých a od některakých z Prahy, ortelováno jest bylo v soudu, jestliže ti hosté, protože jsú obydlím v jiné zemi a skrze to jmieni jsú za hostě poručníky, t. šafáře neb jisce, své posly s listy ode[173r]číslo strany rukopisuvřenými

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).