[155v]číslo strany rukopisujiž řečené dědictvie pokojně držala a jím vládla mnoho let bez nároku a odporu všelijakého a s toho všelijaká práva městská se všelijakých užitkuov jest platila, i žádala jest, aby jé soudem bylo nalezeno a vyrčeno, měla li by ona spravedlivějie své obdržeti, než by jiným měla toho odsúzena býti.
Jimžto odepsáno bylo: vynesený ortel vám na dřieve řečené strany odpisujem takto: jestliže je Alžběta již řečené dědictvie, totiž duom a sladovnu, sobě před rychtářem a před konšely, jakož právo žádá, dovede býti odevzdány, a po takovém odevzdání dovede li, že jest to dědictvie {den a rok po odevzdání}marginální přípisek mladší rukou den a rok, jakož čas zapsání svědčí, bez narčenie pokojně požívala, tohoť má užiti. Pakli toho duovodu by nejměla, tehda Petra sestra jejie toho domu i sladovny diel dědičný vezme, pokudž na ni příslušie.
O obstavení volóv a krav
Jestliže kto druhému vuol, krávu nebo býka velikého nařekl by právem, jenž slove anvankcizojazyčný text, totiž jímaním, dá rychtáři 12 peněz. Opět od každého malého dobytčete 4 penieze. Opět ač by kto které hovado malé nebo veliké zabil, bude li přistižen a neokáže, od koho je má, sám třetí na kříži se očistí, a padne li v přísaze, má tresktán býti v soudu vedlé jakosti viny. Opět ktož by koli maso na trh vezl nebo nesl, téhož masa kóži s sebú vezmi, a neučiní li toho, rychtáři ve 12 penězích odpoviedaj.
