[131r]číslo strany rukopisuvěc učiněnú nebo neučiněnú nuceni bývají neb usilují provésti. Protož také zavieže li se obžalovaný, že chce odepřieti tomu, což žalobce praví, tehdy by se i svého radějí bránil, nežli by jej žalobník byl přemohl.
Žalobník a obžalovaný podáni bývají k jinému súdu
Když žalobník listóv rukojmí neb řečí obžalovaného dokládá se, oba dva máta podána býti k tomu miestu, kdež se jest smlúva stala mezi nimi. Protož znamenaj, že nenie potřebie, aby všeliká pře konala se v tom súdu, v kterémž se žaloba počíná, ačkoli žaloba i otpor mají býti v témž súdu.
Obžalovaný někdy mocí dóvodu svého nenie dlužen otpoviedati žalobě
O tom znamenaj, že žalobník často bývá odvržen od žaloby své pro svú řeč a zvláště pro to, když die, že „mám svědky, ale nechci jich o to truditi“. Nebo výmluva taková jest všetečná, neb podobnějí jest, aby žalobník pro svú čest svědky postavil, nežli jich nechtěje truditi s hanbú v žalobě by padl.
Obžalovaný druhdy nemá puzen býti k otpoviedaní
{otázka}marginální přípisek mladší rukou Když by dva dala komu penieze schovati a přikázala by jemu, aby jednomu bez druhého jich nevydával, [131v]číslo strany rukopisua ten proti přikázaní vydal by je jednomu bez vědomie druhého, a druhý přijda požádal by týchž peněz od něho, otázka jest, co by v tom práva bylo. Na to odpověd jest taková, že požádanie sbožie rozumné jest a spravedlivé. Avšak poněvadž hospodář vyznal by, že jest penieze jednomu z dřéve řečených vydal, poněvadž proti přikázaní obó dvú, jenž jsú jemu penieze dali schovati, učinil, slušně dlužen jest druhému z polovice peněz vedlé spravedlnosti otpoviedati.
Když obžalovaný nechce k žalobě odpoviedati
Jestliže obžalovaný jsa k soudu připověděn stál by a slyše proti sobě žalobu, neodpověďal by tomu, ani příčiny proč neodpoviedá, nepoložil by, ale prostě tak dlúho by mlčal, až i soudce od soudu vstal by, ten v při upadne a žalobník ji obdrží plným právem. Pakli jest pře těžká, ještě nad to, že jest padl své při, má zapsán býti plným právem.
O žalobě o poručenství
Žaloba kšaftovnie vždycky potřebuje svědkóv, protož takový žalobník jestliže nedie v žalobě, že má svědomie, a obžalovaný provede svú při neb zavieže se, že chce provésti, od takových nesnází žalobníka vedlé spravedlnosti bude zproštěn.
O nestání ku právu
Jestliže obžalovaný zmešká rok složený z příčiny svědkóv, kteréž jest slíbil postaviti, proto ne v každé při padá. O tom znamenaj, že
