[129r]číslo strany rukopisulidskému pokolení, ale všem živočichóm, jenž jsú pod nebem i v povětří, jenž na zemi i v moři rodí se, a odtud pošlo jest poznánie muže a ženy, jenž my manželstvie nazývámy, odtud synóv a dcer rozenie a odchovánie. Nebo vidíme jiné všecky živočichy, že se tiem právem zpravují. Ale {městské právo}marginální přípisek mladší rukou právo městské neb lidské takto se dělí: všichni lidé, jenž právy a ctnostmi se zpravují, diel svým vlastním a diel práva všem lidem obecnieho užívají. Nebo což sobě každý lid za právo ustaví, to jest vlastnie právo toho města a slove právo městské jako vlastnie právo toho města. Ale což přirozený rozum mezi vším lidem jest ustavil, to se mezi všemi lidmi jednostajně ostřiehá. {právo lidské co jest}marginální přípisek mladší rukou A právo lidské slove, jako jehožto všichni lidé užívají. Nebo potřebu obyčeje a z lidské potřebnosti pokolenie lidské zajisté práva jsú sobě ustavili, nebo po bojích bývají jímaní a služebnosti, kteréžto věci odporné jsú právu přirozenému, neb přirozeným právem všichni lidé od počátku rodili jsú se svobodni, a z toho práva pohanského téměř všechny úmluvy jsú uvedeny, jakož jsú prodajové, kupectvie, zástavy, nájmové, tovařistvo, schovávanie, pojičky a jiné smlúvy bezčíslné.
Opět tatoť jsú přikázanie práv: počestně živu býti, jiného nehněvati, každému práva jeho udati. A některé právo slove obecnie, jenž k stavu římské obce příslušie. Jiné právo slove zvláštnie, jenž příslušie k užitku jednoho každého. A to zvláštnie právo sebráno jest z trojého práva, nebo jest sebráno z přirozených práv, nebo z pohanských, nebo z městských.
