[132v]číslo strany rukopisuvieryhodného z věci nemohovité vině, postaviti má rukojmie pod základem 10 funtuov, aby tu žalobu vedl. Ale jiná věc jest o dědici[1]opraveno písařem z „dědictví“ pravém, jenž by na své spoludědice aneb na ty, ktož by to držali, žaloval, nebo nenie potřebie, aby od toho požádáno bylo uručenie. {domácí ne urukuj}marginální přípisek mladší rukou
Když obžalovaný odbude žalobníka, dá li žalobníkovi z čeho vinnu, má jemu hned zase práv býti
Znamenaj, nařkne li člověk druhého: po rozeznání té žaloby dá li obžalovaný z čeho vinu zase žalobníku svému, má jemu otpoviedati, nebo slušné jest vedlé práva, aby žalobník soudce, jehož chce aby jemu přisúdil, téhož také aby proti sobě nepohrdal soudem.
Hospodář móž otpoviedati v soudu za ženu, za děti, za čeled, chce li
V městském právě má býti zachováváno, že hospodář neb otec čelední za ženu, za děti neb za služebníky, za dievky neb náchlebníky své ve všelijakých přech chce li, móž žalovati i odpoviedati.
O žalobách pro domácie hovada, urazé li koho
{o hovadech pitomých}marginální přípisek mladší rukou Staré právo městské jest, jestliže kuoň, vuol, kráva, kanec, vepř nebo kozel, skopec neb jiné zvieře domácie pitomé koho urazí, pán téhož hovada chce li, móž se odepřieti. Pakli chce, v soudu za to móž otpoviedati. Pakli nechce to hovado, buď přisúzeno uraženému za pokutu dosti učiněnie. Ale jinak jest o divoké zvěři a o hova[133r]číslo strany rukopisudech
