stanoviště své, kdež je přebýval mezi lidmi, Ps77,61 i vydal je do vazby moc jich a krásu jich v ruce nepřietele Ps77,62 a sevřel jest v meči lid svój a dědictvie své v potupu dal. Ps77,63 Mládence jich sežral oheň a panny jich nejsú oplakány. Ps77,64 Kněžie jich mečem padli sú a vdovy jich nejsú okvieleny. Ps77,65 I probuzen jest jakžto ten, kterýž spal, hospodin, jakžto mocný opojen jsa od vína. Ps77,66 I ranil nepřátely své v zadky, pohaněnie věčné dopustil na ně. Ps77,67 I zavrhl stanoviště Jozefovo a pokolenie Efraimova nevyvolil, Ps77,68 ale vyvolil pokolenie Juda, horu Sion, kterúž zamiloval. Ps77,69 A vzdělal jest jakžto jednorožec svatinu svú v zemi, kterúž založil na věky, Ps77,70 a vyvolil Davida, služebníka svého, [a vyzdvihl ho]text doplněný editorem[575]a vyzdvihl ho] et sustulit eum lat. z stáda ovcí, když chodil za ovcemi březími, přijal jest ho, Ps77,71 aby páslJákoba, služebníka jeho, a Izrahele, dědictvie jeho. Ps77,72 A pásl jest je v nevinnosti srdce svého a v rozumných skutciech svých provodil jest je.
V žalmu LXXVIII. pláče prorok na zjímaní jeruzalémské, jenž se stalo za krále Antiocha, kteréž jest duchem božím předvěděl i die žalostivě plačíc
Ps78,1 Bože, přišliť sú pohané do dědictvie tvého, poškvrnili sú chrámu svatého tvého, položili sú Jeruzalém jako za stráži jablek. Ps78,2 Položili sú mrtvá těla sluh tvých pokrmy ptactvóm nebeským, těla svatých tvých šelmám země. Ps78,3 Vylili sú krev jich jakžto vodu okolo Jeruzaléma a nebyl jest, kto by pochoval. Ps78,4 Učiněni sme v potupu súsedóm našim, porúhanie a posměch těm, kteřížto v uokolku našem sú. Ps78,5 Až dokavad, hospodine, hněvati se budeš
