muoj a spasitel muoj, spomocník muoj, neodstúpímť od něho. Ps61,8 V bohu spasenie mé i sláva má, buoh spomoci mé a naděje má v bohu jest. Ps61,9 Doufajtež v něho, všeliké sebránie lidu, vylejte před ním srdce svá, buoh spomocník náš na věky. Ps61,10 Avšak marní sú synové lidští, lživí synové lidští u vahách, aby sami oklamáni súc od marnosti, týmž klamali i jiné. Ps61,11 Nechtějte naděje klásti v nepravosti a lúpežuov nechtějte žádati, zbožie bude liť přibývati, nechtějte srdce přikládati. Ps61,12 Jednú jest mluvil bóh, toto dvé slyšal sem, že moc božie jest Ps61,13 a tobě, pane, milosrdenstvie, neb ty odplacuješ jednomu každému podlé skutkóv jeho.
Žalm LXII. napomíná nás, abychom dobře obcovali mezi zlými. Cierkev v trápeních tohoto světa jsúci i volá
Ps62,1 Ps62,2 Bože, bože muoj, k tobě zjitra bdím. Žiežnila jest k tobě duše má, přerozličně tobě tělo mé. Ps62,3 V zemi zpuštěné, bez cesty a bezvodné, tak v svatém sem se okázal tobě, abych viděl moc tvú a slávu tvú. Ps62,4 Neb lepšie jest milosrdenstvie tvé nad životy, rtové moji chváliti budú tě. Ps62,5 Tak budu dobrořečiti tě v životě mém a v jménu tvém vyzdvihovati budu ruce své. Ps62,6 Jakžto tukem vnitřním i zevnitřním naplněna bude duše má a skrze rty potěšenie chválu vzdadie usta má. Ps62,7 Tak pamatovati budu na tě na posteli, v jitřních časech rozjímati budu o tobě. Ps62,8 Nebo byl si spomocník muoj a v zastření křídel tvých těšiti se budu. Ps62,9 Lnula jest duše má po tobě, měť jest přivinula pravice
