chleba. Ps36,26 Přes celý den lítost ukazuje, puojčuje a plémě jeho v požehnání bude. Ps36,27 Odchyl se od zlého a čiň dobré a přebývaj na věky věkóv. Ps36,28 Neboť hospodin miluje súd a neopustí svatých svých, na věky ostřieháni budú. Nespravedliví pokutu trpěti budú a plémě nevěrných zahyneť. Ps36,29 Spravedliví pak děditi budú zemi a přebývati budú na věky věkuov na nie. Ps36,30 Usta spravedlivého přemyšlovatiť budú múdrost a jazyk jeho mluviti bude súd. Ps36,31 Zákon boha jeho v srdci jeho a nepoklesnú se krokové jeho. Ps36,32 Šetříť hřiešník spravedlivého a hledá umrtviti jeho. Ps36,33 Hospodin pak neopustí ho v rukú jeho aniž ho potupí, když súzen bude jemu. Ps36,34 Očekávajž hospodina a ostřiehaj cesty jeho a vyvýší tě, aby dědicstvím přijal zemi, když budú zatraceni hřiešníci, uzříš. Ps36,35 Viděl sem nemilostivého vyvýšeného a pozdviženého jakožto dcery libanské. Ps36,36 A pošel sem, a toť, již nebyl, hledal sem ho, a nenieť nalezeno miesto jeho. Ps36,37 Ostřiehajž nevinnosti a patř na upřiemost, neb sú ostatkové člověku pokojnému. Ps36,38 Nespravedliví pak zahynú spolkem, ostatkové nevěrných zkaženiť budú. Ps36,39 Ale spasenie spravedlivých od hospodina a obránce jich jest v času zarmúcenie. Ps36,40 A budeť jim spomáhati hospodin a vysvobodíť je a vytrhneť je od hřiešníkóv a spasíť je, neb sú měli naději v něm.
Žalm XXXVII. učí kajícieho věrného, aby želel předešlé a ostřiehal se budúcích. Hlas každého kajícieho
Ps37,1 Ps37,2 Hospodine, ne v prchlivosti tvé trskci mě ani v hněvu svém káraj mě. Ps37,3 Nebo střely tvé uviezly sú ve mně a upevnil si nade mnú ruku svú. Ps37,4 Nenieť zdravie na těle mém od tváři hněvu tvého, nenieť pokoje kostem mým od tváři hřiechóv mých. Ps37,5 Nebo nepravosti mé vzešly sú na hlavu mú a jakožto břiemě těšké obtieženy sú nade mnú. Ps37,6 Zhynuly sú a porušeny sú jézvy mé od tváři nemúdrosti mé. Ps37,7 Hubený učiněn sem a skloněn sem až do konce, celý den smúcený chodil sem. Ps37,8 Neb bedra má naplněna sú posměchy a nenieť zdravie v těle mém. Ps37,9 Ztrýzněn sem a snížen sem přieliš, řval sem od lkánie srdce mého. Ps37,10 Hospodine, před tebú všeliká žádost má a lkánie mé od tebe nenie skryto. Ps37,11 Srdce mé zarmúceno jest, opustila mě síla má a světlo očí mých, i onoť nenie se mnú. Ps37,12 Přátelé moji i bližní moji proti mně přiblížili se a stáli.
