štítóv nasadili. Já vědě poníženie své neb pokoru svú, toho rozumu pamětliv budu. Řekl sem: Budu střieci cest mých, abych neopustil na jazyku svém. Položil sem ústóm mým stráži, když stáše hřiešník proti mně. Oněměl sem a upokořen sem a mlčal sem ot dobrých.

Kapitula prvnie Knih královských

1 Rg1,1 Byl jest muž jeden z Ramataim-sofim s hóry Efraim a jméno jeho Elkana, syn Jeroboam, syna Helin, syna Tau, syna Suf Efratský. 1 Rg1,2 I měl jest dvě ženě, jméno jedné Anna a jméno druhé Fenenna. I biechu Fenenně synové, ale Anně nebiechu synové. 1 Rg1,3 I vstupováše muž ten z města svého v ustavené dni, aby se modlil a obětoval Pánu zástupóv v Silo. A tu biešta dva syny Heli Ofin a Finés, kněžie Páně. 1 Rg1,4 Tehdy přišel jest den i obětoval jest Elkana i dal jest Fenenně ženě své i všem synóm jejie i dcerám čésti. 1 Rg1,5 Ale Anně dal jest čést jednu zamútiv se, neb Annu milováše, ale Pán zavřel bieše materník její. 1 Rg1,6 Trápieše jí také nenávistnice jejie a převelmi mútieše tak mnoho, že jest i haněla proto, že by zavřel Pán materník její. 1 Rg1,7 A tak činieše po všecka léta, a když se navracováše čas, vstupováchu do domu Páně a tak popuzováše jie. Ale ona plakáše a nepřijímáše pokrmu. 1 Rg1,8 Tehdy řekl jest jie Elkana muž její: Anna, proč pláčeš a proč nejieš? A pro kterú věc mútí se srdce tvé? Zdali já nejsem tobě lepší než deset synóv? 1 Rg1,9 I vstala jest Anna, když bieše jedla v Silo a pila. A Eli kněz sedieše na stolici před dveřmi chrámu Páně. 1 Rg1,10 Když jest byla Anna hořké mysli, modlila se jest Pánu, plačíci štědře, 1 Rg1,11 a slib zaslíbila jest řkúc: Pane zástupóv, jestliže vzhlédna uzříš zámutek služebnice tvé a zpomeneš na mě, aniž zapomeneš dievky tvé a dáš slúze tvé plod mužský, dám jeho Pánu všech dní života jeho a břitva nevstúpí na hlavu jeho. 1 Rg1,12 I stalo se jest, když ona rozmnožováše prosby před hospodinem a Eli střežieše úst jejie. 1 Rg1,13 Ale Anna mluvieše v srdci svém a toliko rtové její hýbáchu se a hlas ovšem nebyl slyšán. Tehdy Eli mnějieše jí naplněnu vínem 1 Rg1,14 i řekl jest jie: Dokavád budeš opilá? Poživ maličko vína, jímžtos se opila. 1 Rg1,15 Odpověděvši Anna vece: Nikoli, pane mój, neb žena nešťastná přieliš já jsem i vína i všeho, což móž opojiti, nepila sem, ale vylila sem duši mú před obličejem Páně. 1 Rg1,16 Nemněj dievky tvé jako jedné ze dcer Belial, neb z množsvie bolesti a truchlosti mé mluvila sem až do této chvíle. 1 Rg1,17 Tehdy Heli vece jie: Jdi u pokoji a bóh izrahelský daj tobě prosbu, za nižtos jeho prosila. 1 Rg1,18 A ona vece: Ó bych nalezla, dievka tvá, milost před očima tvýma. I otešla jest žena na cestu svú i jedla jest a obličejové její nejsú viec v rozličnosti proměňováni. 1 Rg1,19 I vstali sú ráno a pomodlichu se před hospodinem, i vrátili sú se a přišli sú do domu svého Ramata. I poznal jest Elkana Annu ženu svú a rozpomenul se jest na ní Pán. 1 Rg1,20 I stalo se jest po okrslku dnóv, počala jest Anna a porodila syna a nazvala jméno jeho Samuel, protože ot Pána uprosila jeho. 1 Rg1,21 Tehdy vstúpil jest Elkana muž její i vešken dóm jeho, aby obětoval obět slavnú a slib svój. 1 Rg1,22 A Anna jest nevstúpila, neb řekla jest muži svému: Nepójdu, dokudž nebude odkrmeno dietě, i povedu je, aby se ukázalo před obličejem Páně i zóstalo tam ustavičně. 1 Rg1,23 I vece Elkana muž její: Učiň, cožť se dobrého tobě vidí, a ostaň, dokudž neodkrmíš jeho. A prosím, aby naplnil Pán slovo své. Tehdy ostala jest žena a krmila syna svého, dokudž jest jeho neodsadila od mléka. 1 Rg1,24 I přivedla jeho s sebú, když ho bieše ostavila, ve třech telcích a ve třech mierách múky a čbánu vína a přivedla jest jeho do domu Páně v Silo. A dietě ještě bieše mladičké. 1 Rg1,25 I obětovali sú telce a obětovali dietě Eli. 1 Rg1,26 I vece Anna: Prosím, mój pane, živať jest duše tvá, pane. Jáť jsem ta žena, ješto sem stála před tebú tuto, modléci se hospodinu. 1 Rg1,27 Za dietě toto modlila sem se a dal mi je pán prosbu mú, za nížto sem jeho žádala. 1 Rg1,28 Protož i já dala sem jeho Pánu po všecky dni, v nichžto jest dán hospodinu. I pomodlili sú se tu Pánu a modlila se jest Anna a vece:

II

1 Rg2,1 Radovalo se jest srdce mé v hospodinu a povýšen jest roh mój v Pánu. Rozšířila sú se ústa má nad nepřáteli mými, neb sem se veselila v spasiteli tvém. 1 Rg2,2 Nenie svatý, jako jest hospodin, aniž jest