[203r]číslo strany rukopisunaroditi z tebe. Však vieš, Maria, co s čtla v Izaiáše proroka o té děvici, ješto má počieti a poroditi syna. Budiž radostná i veselá, neb si ty ta dievka svatá v proroctví předvěděná, jenž tě jest sobě svatá Trojice zvolila. Aj toť počneš i porodíš syna, jemužto jméno vzděješ Ježíš!“[49]L 1,31 Tu praví svatý Augustin: „Počneš Syna božieho, jehož člověčenstvie jistě zjednáno bude Duchem svatým a Otec buoh stvoří duši i vlé v to svaté tělo plnost svaté múdrosti i všecky nebeské moci. I porodíš syna, Jezukrista, jenžto od boha Otce pocházie, i vzděješ jemu jméno Ježíš.[50]L 1,31 Neb tak vykládá se Spasitel, jenžto lid svój zprostí všech hřiechóv, budeť veliký a syn najvyššieho nazván bude.“ Jakožto by [203v]číslo strany rukopisuřekl: Tento Spasitel budeť mieti dvojie přirozenie, člověčské a božské. Jelikož k člověckému přirození bude vzýván veliký, všech milostí nebeských plný, neb se milost skrze Jezukrista stala jest, jakožto svatý Pavel píše: „Jakožto k božskému přirození bude synem najvyššieho vzýván, a dáť jemu hospodin buoh stolici Davida, otce jeho, i bude kralovati v domu Jákobově na věky a jeho kralování nebude nikda skonánie.“[51]L 1,32–33

Tato slova, jakožto svatý mistr píše, nejsú rozuměna o Syna božieho tělesném kralování, neb jest na tomto světě nekraloval. Ale mají býti rozuměna duchovně, neb skrze Davida, jehožto se jméno vykládá, jako by řekl, vzezřenie žádostivé, znamenává se každý, [204r]číslo strany rukopisujenžto mysl svú vždy má k bohu, skrze Jákoba, jehožto se jméno vykládá, jakožto by řekl, silný potlačitel, znamenává se duchovně každý, jenžto se s diáblem bojuje svítězí. Tiem dvojím dává hospodin stolici věčného seděnie, v nebeském království kralovánie, totiž těm, ješto v bohu vždy svú mysl mají, a těm, ješto nad diáblem svítězují. S těmi Ježíš kralovati v nebeském království bude, jemužto kralování nebude konce. Protož jest řekl anjel: „Jeho kralování nebude konce.“[52]L 1,33

V tu dobu tepruv Maria odpověděla a řkúc: „Kterým činem to má se státi, a já muže nepoznávám, totiž ani chci znáti?“[53]L 1,34 Tu praví mistr Albrecht,