ó, Gabrieli, zdali nejsi prvé poslán k Zachariášovi, syna jeho Jana zvěstoval, jehožto otec tobě brzo neuvěřil, mluvenie jest zbaven? Zda se to nedokonalo, co bylo v tvém poselství jemu slíbeno? Však s to dobře věděl, že ten stařec a bezdětkyně jeho Alžběta zvláštním darem ode mne v své starosti nad vešken běh přirozený slovutný plod sú přijali. I čiliť jest mně co nesnadno učiniti, a já vše stvořil slovem? Proč sobě tak nesnadno myslíš?“ Anjel odpověděl: „Toť viem, hospodine, že muožeš nahraditi nedostatky přirozené. Toť jest tvému svatému božství moci snadno učiniti, jakožto svědčie ony tři bezdětkyně, Sára,Anna a Rebeka, ješto sú byly bezdětkyně, potom sú tvú svatú milostí k plodu navráceny. Ale panně poroditi bez mužského dostúpenie vyniká nade všecka práva přirozeného běhu. Kterakžto tehdy duostojné dievce zvěstovati budu moci tvé v jejiem svatém životu početie? Ano tebe všeho světa schrány obklíčiti nemohú, kterak tě pak život dievčí v sobě snésti bude moci, oheň hořící tvého veleslavného božstvie?“ K tomu hospodin odpovědě: „Gabrieli, jakož s viděl Mojžiešóv keř na púšti, jenž ohněm hoře neshořal, takež ta má zvolená děvice mým v její život vstúpením nižádným činem nebude v čistotě uražena. Jdiž tehdy, Gabrieli, a té děvici předivnú novinu nebeské rady zvěstuj. Dnes ji nalezneš v malém domku bydléce, všakť již v nebeských séniech kraluje i vévodí. Jiež dávám mého milého syna, aby byla jemu matkú, jemužto sem já otec. Dievkú jsúc, boží Matkú ji činím, jméno jí dávám Poroditedlnice. Však proto ostane v čistotě jejie čisté panenstvie, a tak bude bez mužského poznánie matka toho, jemuž sem já božským činem otec, neb tak chci tiem činem všemu světu pomoci. Již nebude Eva nazvána všech matkú na světě přebývajících, ale již této děvici chvála bude dávána z toho dobrého, což se na nebi i na zemi dieti bude.“

Tehdy anjel to poselstvie od svaté Trojice přijav, k nebeské děvici k modlitebnému pokoji se přiblíživ, k ní přistúpiv a před ní s velikú počestností poklekl, rozkázanie nebeské jí prořekl a řka: „Zdráva milosti plná.“ Tu praví svatý Ambrož, že anjel k ní vstúpiv, nenalezl jie v uliciech ani v okencích na světské věci hlédajíce, ne na veselí s lidmi o ješitných věcech mluviece, jakožto nynějšieho světa jsú mnohé panny, ale v skrytém ji pokojíku nalezl, ana se hospodinu modlí a proséc, aby buoh seslal na svět syna svého jediného, dávno slíbeného. Jakožto svatý Jeroným v jedněch starých knihách nalezl, v tu hodinu Maria