Já to často říkati slejchávám, že se každý má odpovědíti, v nos ukousnouti nebo v loket políbiti, pak abych se opilství odpověděl, nenavedeš ty mne na to.

Střídmost.

Takové přísloví jest pravé a dobře pověděné o těch věcech, kteréž od přirození jsou nepodobné a ne od Boha zapověděné[ar]zapověděné] zapowěděne, protož když některý mládenec řekne, já sobě nepojmu žádné ženy, aneb který ženu má, řekne-li, když mi tato manželka umře, dokud živ budu, nevezmu sobě jiné, opět dá-li se jinej slyšeti, že nechce, do[D6r]číslo strany tisku[42r]číslo strany rukopisukud živ, vína ani piva píti, k takovým řečem trefiti a rymovati se může to přísloví dobře a takovou odpověd na to dáti, aby se odpověděl v nos ukousnouti anebo v loket políbiti. Ale v těchto věcech, kteréž od Boha zapověděné jsou, to přísloví nemá svého místa. Totiž o připijení polovičky neb plné a sebe vožírání, učinil by pak dobře, kdyby se opilství odpověděl, ale co já mluvím? Teprv aby se odpověděl, ješto jsi se prvé jako i jinej každej na [D6v]číslo strany tisku[42v]číslo strany rukopisukřtu svatém odřekl, že ďábla i všech skutkův jeho chceš prázden býti a Pána Boha, stvořitele svého, samého se přidržeti i jeho poslouchati. Protož všickni ti, kteříž se z obyčeje ožírají, proti závazku svému činí, blahoslavenou Trojici svatou potupivše, jí se zpronevěřují a k ďáblu, ouhlavnímu nepříteli svému, přistupují. Načež každému takovému jest potřebí záhy pomysliti a sobě toho hříchu i oučinku zlého lehce nevážiti.

Opilství.

Copak hned nikdá nemá jeden mezi lidi aneb dobré tovaryše jíti?

Střídmost.

Mezi lidi a dobré tovaryšstvo jíti žádnýmu se nezapovídá, než nelidský a neslušný spůsob a chování, kterýž mezi sebou mnozí, a zvláště ta nepřičesaná a nepřivedená řemeslná čeládka, provozují. To se nechválí, nýbrž hyzdí, nebo věrní a praví christiani, když se společně sejdou, mají pamatovati i sobě vespolek připomínati, že od Christa [D7v]číslo strany tisku[43v]číslo strany rukopisuPána jméno majíce, tak slovou. Protož jemu samému při shromáždění všelikém společném sloužiti mají, ne satanu, hanebné obžerství a vožírání provozujíce, ale radějí za dary božské ty dobré, čest a chválu Bohu vzdávajíce, také rouhavých a lehkomyslných i Boha prázdných řečí nemluvíce ani ohyzdných spěvův neprovozujíce, ale o dobrých věcech sobě vespolek čtouce anebo rozmlouvajíce jako o slovu božím, buď o divných skut[D8r]číslo strany tisku[44r]číslo strany rukopisucích