[21r]číslo strany rukopisuvnuknutím Ducha sv. přísně odvozuje (v 1. Korin., v 5. a v 6. kapitole), kdež dí: Neopijejte se vínem, v němž smilstvo jest, neb ožralci, smilníci, cizoložníci[w]cizoložníci] Cyzoloznijcy královstvím božím vládnouti nebudou.

Ač tomu již mnozí místa dáti nechtějí a nevěří, aby opilství mělo býti hřích, nýbrž za moudrost a ctnost chvalitebnou je drží, jakž se to obyčejně spatřuje, že ti chváleni a za poctivé držáni bývaji, kteříž mnoho píti mohou a splniti uměji a v [B9v]číslo strany tisku[21v]číslo strany rukopisutom ustavičnou zvyklost mají. A zase: Ti v posměchu a v lehkosti zustávají, kteříž při kvasích píti dobře neumějí, aneb s jinými takovými ožralci v tom se srovnati nechtějí.

Protož jest potřebí, a jsou tim všickni kněží podlé povinnosti a ouřadu svého[x]svého] sweho od Boha zavázaní, aby proti takovému neb jinému hříchu, což najvíceji mohou, žehrali a lid z toho trescíc vyvozovali, mohli-li by kteří ještě od toho odvedení a získání býti, aby [B10r]číslo strany tisku[22r]číslo strany rukopisuv den poslední soudný vymluvy neměli, že před tím vystříháni nebyli.

Opilství.

Tehdy jeden nemá nic jísti a píti?

Střídmost.

Jísti a píti zapovědíno[y]zapovědíno] zapowědino žádnému není, než toliko obžerství a ožralství se zapovídá.

Opilství.

Proč jsou pak ty věci od Boha stvořený, když jich užívat nemáme?

Střídmost.

Však toho žádný nemluví, by se ty věci užívati neměly, nebo pravé užívání [B10v]číslo strany tisku[22v]číslo strany rukopisuvěcí potřebných není zapovědíno, ale zbytečné ploutvání, daremné rozlívání a nemírné užívání darův božích.

Opilství.

I tím spůsobem[z]spůsobem] ſpuſobem, když máme na míru jísti a píti, musíme tehdy všickni co oni kartousové býti, nebo oni také přes vyměření masa nejedli a vína nepili?

Střídmost.

Kterak? A proč? Ty se domnívaš snad, že proto naší kněží k pravému a střídmému užívání darův božích lidi vedou, jako by to [B11r]číslo strany tisku[23r]číslo strany rukopisujejích vlastní věc byla, a ne boží, anebo že by nětco od pokrmův jísti zapovídali a nětčeho jísti svobodu dávali. Takový oumysl při naších kněžích jest nikdý nebyl to vyměřovati.

Než těla našeho jest již taková zlá zvyklost a povaha, že hned z prosta žádné pravé míry při užívání pokrmů a nápoje míti a zachovati nechce. Ano když se co slušného a dobrého nařídí, nemůže v tom spůsobu zůstati, aby se od mnohých hned jináč nevykládalo a na pro[B11v]číslo strany tisku[23v]číslo strany rukopisutiv