pití a lahudek požívati měli. A tím trestal jejich zhovadilost a neprůbicvičnost, moudře ukazuje to, že nic není tak potupeného a otrocského, jako život svuoj jídlu a pití neb břichu k vůli i jiným rozkošem oddaný míti. Elian. lib. 14.

Bývá ráno bledé tváři,

kdo dlouho na noc večeří,

neb tělo jsa obtížené,

včerejším hříchem zemdlené,

obraz boží v nás snižuje,

duši k zlostem přivozuje.

Kdo pak střídmý spat jde,

ráno čerstvě svůj pluh vede.

Cyrus, kníže perské, jsa chován v mladosti při dvoře Astiagesa krále, jakožto u děda svého, uzřel dvořenína jednoho, řečeného Sakkus, kterýž pití králi nalíval a podával, a s pilností naň vzhlédaje, dívil se tomu, že nalejíc vína, králi s uctivostí čerstvě a dvorsky podati umí. I požádal krále, děda svého, aby mu dopřál také vína nalívati (naději maje, že také tak dobře dovede jako Sakkus), kteréžto žádosti jeho král vyrozuměvši, zasmál se tomu a povolil, aby mu vínem posloužil. Tu Cýrus hned vzav koflík, najprvé jej čistě vyplákl, potom vína do něho velmi bystře a spanile nalil a králi s náležitou uctivostí zdvořile podal. Ale že při dvořích panův velikých ten obyčej jest, aby ti, kteříž víno nalévají a ku pití podávají, prvé sami z něho kredencovali a koštovali za tou příčinou, aby jedu do nápoje od někoho přimíšeného panům dodáno nebylo. Cýrus, ačkoli jiného všeho pěkně dovedl, však na to pozapomenul, aneb snad chtě učiniti toho zanedbal. Protož otázal se ho král, proč by mu také, jakož od Sakky viděl, nekredencoval? Odpověděl Cýrus: Obávám se (prý), aby v tom víně jedu nebylo, neb onehdajšího dne, když si ty, ó, králi, den narození svého slavně připomínal, a přátel svých k tomu pozvav, s ními vesel byl, tu jsem v skutku poznati mohl, že ste napořád všickni nebo jed, nebo nětco zlého u víně pili, kteréž vám Sakkus naléval. Vy zajiste, jsouce lidé staří, nestyděli jste se toho činiti, což nám dětem přístně zapovídáte a pro něž nás, když se toho z nerozumu dopustíme, trestcete a mrskáte. To slyše Astiages král, velice se za to styděl a na potom takového opilství s pilností vystříci se hleděl.

Přísloví 23. kap.: Nebývaj na hodech opilých lidí ani na kvasích těch, kteříž snášejí maso k jedení, neb ješto se uprázdňují k nápoji a k jídlu, spaní takových bude pod strhanými šátky.