osladil. R. Aby své dílo provodil, skrze to od lásky boží lidi vždy odvodil.
Syn boží, milý Kristus Pán, kázal v každou chvíli, abychom, střízliví jsouce, vždy hotoví byli. R. Řka, že přijde, než zvíme, jakž kohokoliv zastíhne, tak se postavíme.
Jak budeš počet činiti, nádobo vožralá, ukážeť se v tom času velebnost a sláva. R. Toho Pána, jenž tě stvořil, rozkázal, aby každý den k jeho vůli živ byl.
Zdá mi, že žertu nebude a smíchu žádného, když čert žalovati bude, žes poslouchal jeho. R. Budeť za tebe žádati činitele nepravosti, řekl mu Bůh dáti.
Budeš-li lapen s jistotou, čím toho odvedeš, nepředejde-li pokání za hřích, v pekle budeš. R. Jakž pak učiníš pokání, když rozum i pamět stratíš skrz přílišné žraní.
I peklo v ten čas, v den soudný bude potěšené, žížníce hříšných, svá usta majíc otevřené. R. Pro ožralce Pán Bůh náš mluví, to jest poznamenal prorok Izaiáš.
Běda nám bude v tu chvíli, všem lidem ožralým, kteříž sme byli nedbalí při zákoně božím. R. Za rozkoš tohoto světa, syra smrt věčná s plamenem, ouvech, zlá odplata.
Poněvadž zde v krátkém čase bídy se strachujem, pročež pak při našem kvase oné nespatřujem. R. Kteráž má věčně trvati, běda tomu, kdo se má po smrti tam dostati.
I pročež pak ještě více svědkův zde hledáme, v Starém i v Novém zákoně dosti psáno máme. R. Že Bůh miluje střídmost, nad obežralými lidmi ukážeť prchlivost.
Kteříž ráno k přerozkošným hodům přistáváte a na ty, jenž nouzi trpí, zhola nic nedbáte. R. Slibuje vám Bůh z výsosti, lačněti věčně budete v pekelné propasti.
Není-liž to proti Bohu, že přítel přítele dávní čas v zdraví neviděl, potom jako tobě. R. Přes moc co do sudu leje, ledva při hrdle ostane, tak ho vyšeňkuje.
Boha v paměti nemajíc, jim to osvědčuje, že jemu štěstí i zdraví dobrého vinšuje. R. V těch slovích lhářem se činí, utrhajíc mu hánlivě, když přes moc nesplní.
Tak z tlamy Boha vypouští jako pes nevážně, chtíc, byť mu k tomu pomáhal, co jest mu ohyzdné. R. Řkouc, pomáhajžť Bůh o plnou, ačkoli tu přes moc splníš, budeš míti jinou.
Nemůžliť sám vyplniti čertových
