osla[103v]číslo strany rukopisudil. R. Aby své dílo provodil, skrze to od lásky boží lidi vždy odvodil.

Syn boží, milý Kristus[bu]Kristus] Krýſtus Pán, kázal v každou chvíli, abychom, střízliví jsouce, vždy hotoví byli. R. Řka, že přijde, než zvíme, jakž kohokoliv zastíhne, tak se postavíme.

Jak budeš počet činiti, nádobo vožralá, ukážeť se v tom času velebnost a sláva. R. Toho Pána, jenž tě stvořil, rozkázal, aby každý den k jeho vůli živ byl.

Zdá mi, že žertu nebude a smíchu žádného, když čert žalovati bude, žes poslouchal jeho. R. Budeť za tebe žádati činitele nepravosti, řekl mu Bůh dáti.

Budeš-li lapen s jistotou, čím toho odvedeš, nepředejde-li[bv]nepředejde-li] nepředaydeli pokání za hřích, v pekle budeš. R. Jakž pak učiníš pokání[bw]pokání] pokáni, když rozum i pamět stratíš skrz příli[I8r]číslo strany tisku[104r]číslo strany rukopisušné žraní.

I peklo v ten čas, v den soudný bude potěšené, žížníce hříšných, svá usta majíc otevřené. R. Pro ožralce Pán Bůh náš mluví, to jest poznamenal prorok Izaiáš.

Běda nám bude v tu chvíli, všem lidem ožralým, kteříž sme byli nedbalí při zákoně božím. R. Za rozkoš tohoto světa, syra smrt věčná s plamenem, ouvech, zlá odplata.

Poněvadž zde v krátkém čase bídy se strachujem, pročež pak při našem kvase oné nespatřujem. R. Kteráž má věčně trvati, běda tomu, kdo se má po smrti tam dostati.

I pročež pak ještě více svědkův zde hledáme, v Starém i v Novém zákoně dosti psáno máme. R. Že Bůh miluje střídmost, nad obežralými lidmi ukážeť prchlivost.

Kteříž rá[I8v]číslo strany tisku[104v]číslo strany rukopisuno k přerozkošným hodům přistáváte a na ty, jenž nouzi trpí, zhola nic nedbáte. R. Slibuje vám Bůh z výsosti, lačněti věčně budete v pekelné propasti.

Není-liž[bx]Nwní-liž] Neniliž to proti Bohu, že přítel přítele dávní[by]dávní] dawnij čas v zdraví neviděl, potom jako tobě. R. Přes moc co do sudu leje, ledva při hrdle ostane, tak ho vyšeňkuje.

Boha v paměti nemajíc, jim to osvědčuje, že jemu štěstí i zdraví dobrého vinšuje. R. V těch slovích lhářem se činí, utrhajíc mu hánlivě, když přes moc nesplní.

Tak z tlamy Boha vypouští jako pes nevážně, chtíc, byť mu k tomu pomáhal, co jest mu ohyzdné. R. Řkouc, pomáhajžť Bůh o plnou, ačkoli tu přes moc splníš, budeš míti jinou.

Nemůžliť sám vyplniti čertových [I9r]číslo strany tisku