Dokud, hospodine, hněvati sě budeš do konce i zapálí sě jako oheň horlivost tvá? Ps78,6 Vylí hněv svój na lid, kterýž jest tebe nepoznal, a na královstvie, kteráž sú k tvému jménu nevolala, Ps78,7 nebť sú snědli Jakuba a miesto jeho zpustili. Ps78,8 Nezpomínaj na zlosti naše staré, rúče předejděte nás milosrdenstvie tvá, nebť smy přieliš učiněni chudí. Ps78,9 Spomoz nám, bože, spasiteli náš, a pro chválu jména tvého, hospodine, vysvoboď nás a buď milostiv hřiechóm našim pro jméno tvé, Ps78,10 aby snad neřekli mezi pohany: „Kde jest bóh jich?“, a oznámilo by se mezi národy před očima našima. Pomsta krví slúh tvých, kteráž jest vylita, Ps78,11 vejdi před obličej tvój zdychánie svázaných. Vedlé velikosti ramene tvého vládni syny umrtvenými Ps78,12 a navrať súsedóm našim sedmkrát viece v lóno jich haněnie jich, jímžť sú láli tobě, hospodine. Ps78,13 Ale my, lid tvój a ovce pastvy tvé, chváliti tě budem na věky, od národu až do národu zvěstovati budem chválu tvú.

Ps79,1 V skonánie, za ty, kteříž proměněni budú. Za Asyrské svědectvie, chvála Azaf (LXXVIIII.). Ps79,2 Kterýž zpravuješ Izrahele, zezři pilně, jenž dovodíš jako ovci Jozefa. Kterýž sedíš na cherubín, zjev sě Ps79,3 před Efraim, Benjamin a Manasse. Zbuď moc svú a přiď, aby spasil ny. Ps79,4 Bože mocí, obrať nás a ukaž tvář svú a budemť zdrávi. Ps79,5 Pane bože mocí, dokud se budeš hněvati na modlitbu sluhy svého? Ps79,6 Nakrmils nás chleba slzí a pitie dals nám v slzách u mieru. Ps79,7 Položils nás v protivnost súsedóm našim a nepřietelé naši posmievali sú sě nám. Ps79,8 Pane bože mocí, obrať nás a ukaž tvář svú a budemť zdrávi. Ps79,9 Vinnicis z Ejipta přivedl, vyvrhls pohany i štiepils ji. Ps79,10 Vódce cesty byl si před tváří její, štiepils kořenie jejie a naplněna jest zemí. Ps79,11 Přikryl jest hory stien její [a]text doplněný editorem[733]a] et lat. křovie jejie cedry božie. Ps79,12 Ztáhla jest révie své až do moře a až do řeky rozplozenie své. Ps79,13 I pročs zkazil ohradu její a sbierají víno jejie všichni, kteříž nejdú cestú? Ps79,14 Z kořen ji vykopal vepř z lesa a zvláštnie zvěř spásla jest ji. Ps79,15 Bože mocí, obrať se, sezři s nebe a viz a navštěv vinnici tuto. Ps79,16 A dokonaj ji, kterúžť jest štiepila pravice tvá, a nad syna člověčieho, kteréhož si potvrdil sobě. Ps79,17 Zajženo ohněm a podkopané, od lánie tváři tvé zahynú. Ps79,18 Buď ruka tvá nad mužem pravicě tvé a nad synem člověčím, kteréhož si potvrdil sobě. Ps79,19 A neotstúpíme od tebe, obživíš nás a budem volati k tvému jménu. Ps79,20 Pane bože mocí, obrať nás a ukaž tvář svú a zdráviť budem.

Ps80,1 V skonánie, za presy. Chvála jemu Azaf (pátý den po sobotě. LXXX.). Ps80,2 Radujte sě bohu, pomocníku našemu, veselte sě bohu Jakubovu. Ps80,3 Vezměte chválu a dajte buben, žaltář utěšený s húsličkami. Ps80,4 Trubte v novoměsiečné trúby, v slavném dni hodu vašeho, Ps80,5 neb přikázanie v Izraheli jest a súd bohu Jakubovu. Ps80,6 Svědectvie v Jozefovi položil to, když jest vyšel z země ejiptské. Jazyk, kteréhož jest neznal, slyšal jest. Ps80,7 Odvrátil jest od břemen chřbet jeho, ruce jeho košem slúžily sú. Ps80,8 „V zámutce volal si ke mně a vysvobodil sem tě, uslyšalť sem tě v skrytí búřě, pokusil sem tebe u Vody odmlúvanie. Ps80,9 Slyš, lide mój, a buduť svědkem proti tobě. Izrahel, budeš li mne poslúchati, Ps80,10 nebudeť v tobě boha nového aniž sě budeš klaněti bohu ciziemu. Ps80,11 Nebť sem já pán bóh tvój, jenž sem tě vyvedl z země ejiptské. Rozšiř usta svá a naplnímť je. Ps80,12 A neslyšal jest lid mój hlasu mého a Izrahel neposlúchal jest mne. Ps80,13 I nechal sem jich vedlé žádostí srdcí jich, pójdúť v nálezciech svých. Ps80,14 By byl lid mój poslúchal mne a by