[Bible padeřovská, Markovo evangelium]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Cod. 1175, 366ra–372vb. Editoři Janoch, Jakub, Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

<<<<<370r370v371r371v372r372v>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

i jěli sú jej. Mc14,52 A on otvrh rúcho lněné, náh uteče ot nich.

Mc14,53 I přivedli sú Ježíše k najvyššiemu knězi i sejdú sě všickni kněžie a mistři a starší. Mc14,54 Ale Petr zdaleka šel jest za ním až vnitř do sieni najvyššieho knězě i sedieše s sluhami a ohřieváše sě u ohně. Mc14,55 Ale najvyšší kněžie i všěcka rada hledáchu proti Ježíšovi svědectvie, aby jej na smrt dali, aniž nalézáchu. Mc14,56 Neb mnozí křivé svědectvie praviechu proti němu, a podobná svědectvie nebiechu. Mc14,57 A někteří vstavše, křivé svědectvie nesiechu proti němu řkúce, Mc14,58 že my sme slyšěli jeho praviece: Já zbořím chrám tento rukú učiněný a ve třech dnech jiný, ne rukú učiněný, ustavím. Mc14,59 I nebieše podobné svědectvie jich. Mc14,60 A povstav najvyšší kněz uprostřed, otáza Ježíše řka: „Neotpoviedáš ničehož k těm věcem, kteréž sě tobě oběcejí od těchto?“ Mc14,61 Ale on mlčieše a nic jest neotpověděl. Opět najvyšší kněz tázáše jeho a die jemu: „Ty lis Kristus, syn boha požehnaného?“ Mc14,62 A Ježíš řekl jest jemu: „Já jsem. A uzříte syna člověka sedícieho na pravici moci a přicházějícieho s oblaky nebeskými.“ Mc14,63 Tehdy najvyšší kněz rozedřěv rúcha svá, vecě: „Co ještě žádáme svědkóv? Mc14,64 Slyšěli ste rúhanie. Co sě vám zdá?“ Kteřížto všickni potupili sú jej, že jest vinen smrti. Mc14,65 I počeli sú někteří plvati naň a zakrývati tvář jeho a zášijky jej bíti a řéci jemu: „Prorokuj!“ A sluhy políčkami jej tepiechu.

Mc14,66 A když bieše Petr v domu vdole, přijide jedna z dievek najvyššieho knězě. Mc14,67 A když uzřě Petra, an sě hřěje, vzezřěvši naň vecě: „A ty s Ježíšem Nazaretským bieše.“ Mc14,68 A on zapřel jest řka: „Ani viem, ani znám, co pravíš.“ I vyjide ven před sien a kokot zazpieva. Mc14,69 A opět, když vidě jeho dievka, počě praviti okolo stojícím, že tento z nich jest. Mc14,70 A on opět zapřě. A pomaličku opět, kteříž přistojiechu, praviechu Petrovi: „Jistě z nich jsi, neb i Galilejský jsi.“ Mc14,71 A on počě s kléti a přisáhati, že neviem člověka toho, jehož pravíte. Mc14,72 A ihned opět kokot zazpieva. I rozpomanul sě jest Petr na slovo, kteréž jest řekl jemu Ježíš: „Dřieve, než kokot dvakrát zazpievá, třikrát mne zapříš,“ i počě plakati.

Kapitola XV.

Mc15,1 A ihned ráno radu učinivše najvyšší kněžie s staršími a s mistry i se vším sněmem, svázavše Ježíše vedli sú a dachu Pilátovi. Mc15,2 I otáza jeho Pilát: „Ty li jsi král židovský?“ A on otpověděv, vecě jemu: „Ty dieš.“ Mc15,3 I žalováchu naň najvyšší kněžie ve mnohých věcech. Mc15,4 A Pilát opět tázáše ho řka: „Neotpoviedáš ničehož? Viz, v kterak velikých věcech na tě žalují.“ Mc15,5 A Ježíš viece nic neotpovědě, tak že sě podivi Pilát. Mc15,6 A na den slavný mějieše obyčej propustiti jim jednoho z vězniev, za kteréhož by koli prosili. Mc15,7 I bieše, jenž slovieše Barrabáš, kterýžto s svárlivými bieše vězněm, jenž v svádě učinil bieše vraždu. Mc15,8 A když vstúpi zástup, poče prositi, jakož vždycky činieše jim. Mc15,9 Tehdy Pilát otpovědě jim a řekl jest: „Chcete li, propustím vám krále židovského?“ Mc15,10 Neb vědieše, že skrzě závist vydali sú jeho najvyšší kněžie. Mc15,11 Ale biskupové vzbudili sú zástup, aby jim radějí Barrabáše propustil. Mc15,12 A Pilát opět otpověděv, vecě jim: „Což tehdy chcete, ať učiním králi židovskému?“ Mc15,13 A oni opět volali sú: „Ukřižuj jeho!“ Mc15,14 Ale Pilát pravieše jim: „I co jest zlého učinil?“ A oni viece voláchu: „Ukřižuj jeho!“ Mc15,15 Tehdy Pilát chtě lidu dosti učiniti, propusti jim Barrabáše a dal jest jim Ježíše biči umrskaného, aby byl ukřižován.

Mc15,16 A rytieři vedli sú jeho vnitř do sieni radného domu i svolají všicku sběř Mc15,17 a oblekú jej v zlatohlav a vstavě jemu spletše trnovú korunu Mc15,18 i počeli sú pozdravovati jeho: „Zdráv, králi židovský!“ Mc15,19 A tepiechu hlavu jemu třstí a plváchu naň, a kladúce kolena, klaniechu sě jemu. Mc15,20 A když sě jemu posmieváchu, svlekú s něho zlatohlav a oblekli sú ho v rúcho jeho i vyvedú ho, aby jej ukřižovali.

Mc15,21 A přinutili sú pomíjejícieho jednoho, Šimona Cyrenenského, jdúcieho ze vsi, otcě Alexandra a Rufa, aby vzal kříž jeho. Mc15,22 I přivedú jej na miesto Golgatha, jenž sě vykládá Miesto popravné. Mc15,23 A dáváchu jemu píti víno s myrrú, i nepřijal jest. Mc15,24 A ukřižovavše jej, rozdělili sú rúcho jeho, mecíce nad ním los, kto by co vzal. Mc15,25 A bieše hodina třetie i ukřižovali sú jej. Mc15,26 A bieše nápis viny jeho napsán: Král židovský. Mc15,27 A ukřižují s ním dva lotry, jednoho na pravici a druhého na levici jeho. Mc15,28 I naplnilo sě jest písmo, kteréž die: A s nepravými počten jest. Mc15,29 A pomíjejíce rúháchu sě jemu, hýbajíce hlavami svými: „Vach, jenž boří chrám a ve třech dnech vzdělává. Mc15,30 Spas sě samého, sstúpě s křížě!“ Mc15,31 Též i najvyšší kněžie posmievajíce sě, jeden k druhému s mistry praviechu: „Jiné jest spaseny činil, sám sebe nemóž spasena učiniti. Mc15,32 Kristus, král izrahelský, sstup nynie s křížě, ať uzříme a uvěříme.“ A kteráž s ním ukřižována biešta, haniešta jeho.

Mc15,33 A když by šestá hodina, tmy učiněny jsú po všie zemi až do hodiny

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).