[Bible padeřovská, Markovo evangelium]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Cod. 1175, 366ra–372vb. Editoři Janoch, Jakub, Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

silného, a tehdy dóm jeho vzbéře. Mc3,28 Věrně pravi vám, že všickni hřiechové budú otpuštěni synóm lidským, i rúhanie, jimižto sú sě rúhali. Mc3,29 Ale ktož sě bude rúhati proti duchu svatému, nemá otpuštěnie na věky, ale vinen bude věčným hřiechem.“ Mc3,30 Že sú řekli: „Ducha nečistého má.“

Mc3,31 I přijdú mátě jeho a bratřie, a vně stojiece, poslali sú k němu volajíce jeho. Mc3,32 A sedieše při něm zástup i řkú jemu: „Aj, mátě tvá a bratřie tvoji vně hledají tebe.“ Mc3,33 A otpověděv jim, vecě: „Která jest mátě má a bratřie moji?“ Mc3,34 A obezřěv ty, kteříž okolo něho sediechu, vecě: „Aj, mátě má a bratřie moji! Mc3,35 Neb ktož učiní vóli boží, ten jest bratr mój i sestra má i mátě jest.“

IIII.

Mc4,1 A opět poče učiti u moře. I shromaždil sě jest k němu zástup mnohý, tak že na lodí vstúpiv, sedieše na moři a vešken zástup podlé moře bieše na zemi. Mc4,2 A učieše jě v podobenstvích mnohé věci a pravieše jim v učení svém: Mc4,3 „Slyšte, aj, vyšel jest rozsěvač k rozsievaní. Mc4,4 A když rozsievá, jiné padlo jest podlé cěsty, i přišli sú ptáci i szobachu jě. Mc4,5 A jiné padlo jest na skalé, kdežto nemějieše země mnohé, a ihned vzešlo jest, neb nemějieše hlubokosti země. Mc4,6 A když vzešlo jest slunce, uvadlo jest, a protože nemějieše kořene, uschlo jest. Mc4,7 A jiné pade v trnie i vzešla sú trnie i udusila sú jě. Mc4,8 A jiné padlo jest v zemi dobrú, a dáváše užitek vzcházějící a rostúcí, a přinášieše jedno třiceti a jedno šestdesát a jedno sto.“ Mc4,9 I pravieše: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“ Mc4,10 A když bieše sám, tázali sú ho ti, kteříž s ním biechu dvanádste, podobenstvie. Mc4,11 I pravieše jim: „Vám dáno jest věděti tajemstvie královstvie božieho. Ale těm, kteří vně jsú, v podobenství všěcky věci sě dějí, Mc4,12 aby vidúce viděli, a neviděli a slyšiece slyšeli, a nerozuměli, aby sě někdy obrátili a byli jim otpuštěni hřiechové.“

Mc4,13 I vecě jim: „Neviete podobenstvie tohoto? I kterak všěcka podobenstvie poznáte? Mc4,14 Ktož rozsievá, slovo rozsievá. Mc4,15 A ti jsú, kteříž podlé cěsty, kdežto sě rozsievá slovo, a když uslyšie, ihned přijde šatan a otjímá slovo, kteréž sáto jest v srdci jich. Mc4,16 A ti též jsú, kteříž na skalé sě rozsievají, kteřížto když uslyšie slovo, ihned s radostí přijmú jě. Mc4,17 A nemají kořene v sobě, ale časní jsú, potom když vznikne zamúcenie a protivenstvie pro slovo, ihned sě pohoršují. Mc4,18 A jiní jsú, ješto sě v trní rozsievají, ti jsú, kteří slovo slyšie, Mc4,19 a strasti světa a zklamánie bohatstvie a vedlé jiných věcí žádosti vcházejíce, udušují slovo a bez užitka bývá učiněno. Mc4,20 A tito jsú, ješto na zemi dobrú rozsieváni jsú, kteříž slyšie slovo a přijímají a činie užitek, jeden třidcátý a jeden šestdesátý a jeden stý.“

Mc4,21 I pravieše jim: „Zdali přijde světedlnice, aby pod kbelcem položena byla neb pod ložem? [Však aby na sviecen postavena byla?]text doplněný editorem[10]Však aby na sviecen postavena byla] nonne ut super candelabrum ponatur lat. Mc4,22 Neb nic nenie skryto, jenž by nebylo zjeveno, ani učiněno jest tajno, ale aby najevo přišlo. Mc4,23 Kto má uši k slyšění, slyš.“ Mc4,24 I pravieše jim: „Vizte, co máte slyšěti: V které mieře měřiti budete, bude vám otměřeno a přidáno bude vám. Mc4,25 Neb ktož má, bude jemu dáno, a ktož nemá, také což má, bude otjato ot něho.“

Mc4,26 I pravieše: „Tak jest královstvie božie, jakožto kdyby člověk uvrhl siemě v zemi Mc4,27 a spal by a vstal v noci i ve dne, a siemě vzplodí sě a vzroste, když on nevie. Mc4,28 Neb dobrovolně plod činí země: najprvé bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. Mc4,29 A když vyvede požitek, ihned pustí srp, neb jest přišla žen.“ Mc4,30 I pravieše: „K čemu připodobníme královstvie božie aneb ke kterému podobenství přirovnáme jě? Mc4,31 Jakožto zrno horčičné, kteréžto kdyžto vsáto bude v zemi, menšie jest všěch semen, kteráž jsú na zemi. Mc4,32 A když sě urodí, vzcházie a bývá větčie všěch zelin a činí ratolesti veliké, tak že budú moci pod stienem jeho ptáci nebeští přebývati.“ Mc4,33 A takovými mnohými podobenstvími mluvieše jim slovo, jako možiechu slyšěti, Mc4,34 a bez podobenstvie nemluvieše jim, ale súkromě učedlníkóm [svým]text doplněný editorem[11]svým] suis lat. vykládáše všěcky věci.

Mc4,35 I vece jim v ten den, když bieše večer učiněn: „Poďme zasě.“ Mc4,36 A pustivše zástup, přijechu jeho, tak že na lodí biechu, a jiné lodie biechu s ním. Mc4,37 I stala sě jest veliká vlna větrná a toky púštieše v lodí, tak že sě naplnila lodí. Mc4,38 A on bieše v lodí, na podhlaví spě, i budie jeho a řkú jemu: „Mistře, nepříslušie k tobě, že hyneme?“ Mc4,39 A vstav pohrozil jest větru a řekl jest moři: „Umlkni a oněměj!“ I přesta vietr a stalo sě jest utišenie veliké. Mc4,40 I vecě jim: „Co bázniví jste? Ještě nemáte viery?“ I vzbáchu sě bázní velikú a praviechu jeden k druhému: „Kto sě zdá jest tento, že vietr a moře poslúchají jeho?“

V.

Mc5,1 I přišli sú přes zátoku mořskú do vlasti Gerasenských. Mc5,2 A když on vyjide z lodie, ihned jej potka člověk z hrobóv v duchu nečistém, Mc5,3 kterýžto přiebytek mějieše v hrobiech, a aniž řetězy již kto jeho možieše svázati. Mc5,4 Neb často jsa púty a řetězy okován, zlamováše řetězy a púta zetřieváše, a nižádný nemožieše

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).