[Bible padeřovská, Markovo evangelium]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Cod. 1175, 366ra–372vb. Editoři Janoch, Jakub, Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

posvátných.“ Mc12,34 A Ježíš vida, že by múdřě otpověděl, řekl jest jemu: „Nejsi daleko ot královstvie božieho.“ A nižádný již nesmějieše jeho otázati.

Mc12,35 A otpověděv Ježíš, pravieše, učě v chrámě: „Kterak řkú mistři, že jest Kristus syn Davidóv? Mc12,36 Neb sám David die v duchu svatém: Řekl pán pánu mému: Seď na pravici mé, ažť položím nepřátely tvé podnož noh tvých. Mc12,37 Poněvadž sám David nazývá ho pánem, i otkudž jest syn jeho?“ A mnohý zástup rád jest jeho slyšal. Mc12,38 I pravieše jim v učení svém: „Varujte sě ot mistróv, kteřížto chtie v bielém rúšě choditi a pozdravováni býti na tržišti Mc12,39 a na prvních stoliciech sědati v sbořiech a prvnie seděnie na večeřiech, Mc12,40 kteřížto sžierají domy vdovské pod zamyšlením dlúhé modlitby, tiť přijmú delší súd.“

Mc12,41 A sedě Ježíš proti pokladnici, přihlédáše, kterak zástup metal měd v pokladnici, a mnozí bohatí metáchu mnohé věci. Mc12,42 A když přijide jedna vdova chudá, uvrže dva šarty, jenž jest čtvrtá čiest peniezě. Mc12,43 A svolav učedlníky své, vecě jim: „Věrně pravi vám, že vdova tato chudá viece jest všěch uvrhla, kteříž sú metali v pokladnici. Mc12,44 Neb všickni z toho, což jim zbýváše, uvrhli sú, ale tato z chudoby své všěcky věci, kteréž jest měla, uvrhla jest, vešken pokrm svój.“

XIII.

Mc13,1 A když vycházieše z chrámu, vecě jemu jeden z učedlníkóv jeho: „Mistře, vzhlédni, kteraké kamenie a kteraká stavenie!“ Mc13,2 A otpověděv Ježíš, vecě jemu: „Vidíš veliká tato všěcka vzdělánie? Nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl zbořen.“

Mc13,3 A když sedieše na hořě Olivetské proti chrámu, tázáchu jeho rozdielně Petr a Jakub a Jan a Ondřej: Mc13,4 „Pověz nám, kdy ty věci budú a které znamenie bude, kdy ty všěcky věci počnú se konati?“ Mc13,5 A otpověděv Ježíš, poče jim praviti: „Vizte, aby vás nižádný nesvedl, Mc13,6 neb mnozí přijdú ve jméno mé řkúce, že já jsem, a mnohé svedú. Mc13,7 A když uslyšíte bojě a domnievanie bojóv, nebojte sě, neboť musějí býti, ale ne ihned konec. Mc13,8 Povstane zajisté lid na lid a královstvie na královstvie a bude země hnutie po miestech a hladové, počátek bolestí tyto věci.“

Mc13,9 „Ale opatřte sě sami, neboť zradie vás v sněmiech a v sbořiech biti budete a před králi a vladaři stanete pro mě na svědectvie jim. Mc13,10 A ve všěch národiech najprvé musí kázáno býti čtenie. Mc13,11 A když vás povedú zrazujíce, neroďte napřed mysliti, co byšte mluvili, ale což by vám dáno v tu hodinu, to mluvte. Neb nejste vy, ješto mluvíte, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a otec syna a povstanú synové proti rodičóm a smrtí utrýznie jě. Mc13,13 A budete v nenávist všěm pro jméno mé. Ale ktož strpí až do koncě, ten spasen bude.“

Mc13,14 „A když uzříte ohavnost opuštěnie stojiece, kdež nemá – kto čte, rozuměj –, tehdy, kdož jsú v Židovstvě, utiekajte na hory, Mc13,15 a kto na střeše, nesestupuj do domu ani vcházěj, aby vzal co z domu svého. Mc13,16 A kto na poli bude, nenavracuj sě zasě, aby vzal rúcho své. Mc13,17 Ale běda těhotným a krmícím v těch dnech.“

Mc13,18 „Protož modlte sě, aby v zimě ty věci sě nedály. Mc13,19 Neb budú dnové zámutka tací, jacíž sú nebyli ot počátka stvořenie, kteréž jest stvořil bóh až dosavad, aniž budú. Mc13,20 A kdyby neukrátil pán dnóv, nebylo by spaseno všeliké tělo, ale pro vyvolené, kteréž jest vyvolil, ukrátí dnóv. Mc13,21 A tehdy, řekl li by vám kto: Aj, tutoť jest Kristus, aj, ondeno, nevěřte. Mc13,22 Neboť vstanú falešní kristové a falešní prorokové a dadie znamenie a zázraky k svedení, móž li to býti, také vyvolené. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, předpověděl sem vám všěcky věci.“

Mc13,24 „Ale v těch dnech po zamúcení tom slunce sě zatmí a měsiec nedá světla svého Mc13,25 a budú hvězdy nebeské padati a moci, kteréž jsú v nebesiech, pohnú sě. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověka jdúcieho v oblaciech s mocí mnohú a oslavú. Mc13,27 A tehdy pošle anděly své a shromaždí vyvolené své ote čtyř větróv, ot svrchku země až do svrchku nebe.“

Mc13,28 „A ot fíku naučte sě podobenství: Když již ratolest jeho teničká bude a narodí sě listie, poznáváte, že blízko by bylo léto. Mc13,29 Takež i vy, když uzříte tyto věci, ano sě dějí, vězte, že blízko jest, ve dveřiech. Mc13,30 Věrně pravi vám, že nepomine pokolenie toto, až sě všěcky věci tyto stanú. Mc13,31 Nebe i země pominú, ale slova má nepominú.“

Mc13,32 „Ale o tom dni nebo hodině nižádný nevie, ani andělové v nebi, ani syn, jediné otec. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte sě, neb neviete, kdy jest čas. Mc13,34 Jakožto člověk, brav sě na cěstu, ostavil jest dóm svój a dal sluhám svým moc nad všelikým dielem a vrátnému přikázal, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, neb neviete, kdy pán domu přišel by, u večer li, čili o puolnoci, čili v kuropěnie, čili ráno, Mc13,36 aby když přijde vnáhle, nenalezl vás spiece. Mc13,37 A což vám pravi, všěm pravi: Bděte!“

XIIII.

Mc14,1 A bieše beránek a přesnice po dvú dní i hledáchu najvyšší kněžie a mistrové, kterak by jej lstivě jěli

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).