[Bible padeřovská, Markovo evangelium]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. Cod. 1175, 366ra–372vb. Editoři Janoch, Jakub, Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku) a projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081 Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku (RIDICS, http://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.

[Generovaný obsah]

umývanie řepic a věder a měděných věcí i loží. Mc7,5 I tázáchu jeho zákonníci a mistři: „Proč učedlníci tvoji nechodie vedlé ustavenie starších, ale obecnýma rukama jědie chléb?“ Mc7,6 A on otpověděv, řekl jest jim: „Dobře jest prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jakož psáno jest: Lid tento rty mě ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne. Mc7,7 A nadarmo mě ctie, učiece učenie a přikázanie lidská. Mc7,8 Neb opustivše přikázanie božie, držíte ustavenie lidská, umývanie věder a řepic a jiné mnohé věci podobné těmto činíte.“ Mc7,9 I pravieše jim: „Dobře rušíte přikázanie božie, abyšte ustavenie vašě zachovali. Mc7,10 Neb Mojžieš jest řekl: Cti otcě tvého i matku [tvú]text doplněný editorem[30]tvú] tuam lat.. A ktož by zlořečil otci neb mateři, smrtí umři. Mc7,11 Ale vy diete: Die li člověk otci nebo mateři: korban, jenž jest dar, kterýž koli ze mne, tobě prospěje, Mc7,12 a viece nedopustíte jeho ničehož učiniti otci svému nebo mateři, Mc7,13 rušiece slovo božie skrze ustavenie vašě, kteréž ste ustavili. A podobné mnohé věci takové činíte.“

Mc7,14 A přivolav opět zástup, pravieše jim: „Slyšte mě všickni a rozumějte. Mc7,15 Nic nenie zevnitř člověka vcházěje v něho, co by mohlo jeho poškvrniti, ale které věci z člověka pocházějí, ty jsú, ješto poškvrňují člověka. Mc7,16 Ač kto má uši k slyšení, slyš.“ Mc7,17 A když vjide do domu ot zástupa, tázáchu ho učedlníci jeho podobenstvie. Mc7,18 I vecě jim: „Tak i vy nemúdří jste? Nerozumiete, že všecko zevnitřnie vcházějície v člověka nemóž jeho poškvrniti, Mc7,19 neb jest nevešlo v srdce jeho, ale v břicho a na záchod vycházie, čistě všěcky pokrmy?“ Mc7,20 I pravieše, že kteréž věci z člověka vycházějí, ty poškvrňují člověka, Mc7,21 neb ot vnitřka srdcě lidského myšlenie zlá pochodie, cizoložstva, smilstva, vraždy, Mc7,22 krádeži, lakomstva, zlosti, lest, nestudatost, oko zlé, rúhanie, pýcha, bláznovstvie; Mc7,23 všěcky tyto věci zlé pochodie ot vnitřka a poškvrňují člověka.

Mc7,24 A odtud vstav, odjide do končin tyrských a sidonských. A všed do domu, chtieše, aby nižádný nevěděl, a nemohl sě jest tajiti. Mc7,25 Neb žena ihned jakž uslyšě o něm, jejiežto dcera mějieše ducha nečistého, vešla jest a pade k nohám jeho. Mc7,26 A bieše žena pohanka, Syrofenissa rodem. I prosieše jeho, aby diábelstvie vyvrhl ze dcery jejie. Mc7,27 Tenžto řekl jie: „Nech, ať sě dřieve nasytie synové, neb nenie dobré vzieti chléb synovský a vrci psóm.“ Mc7,28 A ona otpovědě a die jemu: „Ovšem, pane, však i štěňátka pod stolem jedie z drobtóv dětinných.“ Mc7,29 I vecě jie: „Pro tu řěč jdi, vyšloť jest diábelstvie ze dcery tvé.“ Mc7,30 A když otjide do domu svého, nalezne dievku, ana leží na loži, a diábelstvie vyšlo.

Mc7,31 A opět vyšed z končin tyrských, přijide před Sidon k moři Galilejskému mezi prostředními končinami krajiny desieti měst. Mc7,32 I přivedú jemu hluchého a němého i prosiechu jeho, aby vložil naň ruku. Mc7,33 A popad jeho z zástupu súkromě, pusti prsty své v oči jeho a plinuv dotče sě jazyka jeho, Mc7,34 a vzezřěv v nebe, vzdechl jest i vecě jemu: „Effeta!“, jenž jest: „Otevři sě!“ Mc7,35 A ihned otevřieny jsú uši jeho a rozvázán jest svazek jazyku jeho, i mluvieše právě. Mc7,36 I přikáza jim, aby nižádnému nepravili. A čím jim viece přikazováše, tiem viece ohlašováchu Mc7,37 a tiem viece diviechu sě řkúce: „Dobře jest všěcky věci učinil. A hluchým jest učinil, aby slyšěli, a němým, aby mluvili.“

VIII.

Mc8,1 V těch dnech opět, když zástup mnohý bieše, aniž sú měli, co by jedli, svolav učedlníky vecě jim: Mc8,2 „Líto mi jest nad zástupem, neb aj, již tři dni trpie mě, aniž mají, co by jedli. Mc8,3 A pustím li jě lačny do domu jich, zhynú na cěstě, neb někteří z nich z daleka sú přišli.“ Mc8,4 I otpověděli sú jemu učedlníci jeho: „Odkud tyto bude moci kto zde nasytiti chleby na púšti?“ Mc8,5 I otáza jich: „Koliko chlebóv máte?“ Kteřížto sú řekli: „Sedm.“ Mc8,6 I přikáza zástupu seděti na zemi. A vzem chlebóv sedm, dieky učiniv lámal jest i dáváše učedlníkóm svým, aby přiložili, i přiložili sú zástupu. Mc8,7 A mějiechu rybiček nemnoho, i těch jest požehnal a káza přiložiti. Mc8,8 I jedli sú a nasyceni jsú. I zdvihli sú, co zbýváše z drobtóv, sedm košóv. Mc8,9 A biechu, ješto sú jedli, jakožto čtyři tisíce, i rozpusti jě.

Mc8,10 A ihned vstúpiv na lodí s učedlníky svými, přijide do krajin dalmanutských. Mc8,11 I vyšli sú zákonníci a počeli sú sě tázati s ním, hledajíce ot něho znamenie z nebe, pokúšejíce jeho. Mc8,12 A vzdech duchem, vecě: „Co pokolenie toto hledá znamenie? Věrně pravi vám, nebude dáno pokolení tomuto znamenie.“ Mc8,13 A nechav jich, vstúpiv opět na lodí, otjide přes moře.

Mc8,14 I zapomenuli sú vzieti chlebóv, a jediné jeden pecnec nemějiechu s sebú na lodí. Mc8,15 I přikazováše jim řka: „Vizte a varujte sě ot kvasu zákonničieho a ot kvasu Herodesova.“ Mc8,16 I mysléchu, jeden k druhému řkúce, že chlebóv nemáme. Mc8,17 To poznav Ježíš, vecě jim: „Co myslíte, že chlebóv nemáte? Ještě neznáte ani rozumiete? Ještě oslepené máte srdce vaše, Mc8,18 oči majíce nevidíte a uši majíce neslyšíte? Ani sě rozpomínáte, Mc8,19 kdyžto sem pět chlebóv lámal mezi pět tisícóv, a koliko

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).