[99r]číslo strany rukopisua z Danielem pražským[eo]pražským] pazſkym a z syny jeho a s jinými Rusy {8}cizojazyčný marginální přípisek mladší rukou a s Tartóv[ep]s Tartóv] Tarthaw s tiemi pohany, ješto na pomoc byli přijeli jemu a s Boleslavem králevským a s Lockem mladým lučačenskými vévodami a s jinými bezčísilnými množstvím nevěrných a nekřesťanských lidí, Turkóv, Uhróv i rozličných Slovanóv, Sicolóv, těch jistých Vlachóv, Beriminóv a Ismahelitóv, jenžto pohanové jsú svými jmény, těchto také vzdvojencóv, točíš Řekóv, Bulgaróv, Kašicóv a bosněnských kacieřóv. A takž s pomocí Boží nad těmi nade všemi vítězství s nebes nám dáno a tak potom mezi námi s obú stranú pokojem to sjednáno. Proněžto vašie svatosti podlé pravdy tiemto listem umyslil sem rozlíčiti, když z Moravy k té vodě na jednom miestě od Hemburka od toho města za dvě mílí vzdáli přijeli smy, jenž uheřské a rakúské mezi dělie, z druhé strany nepřáteli proti nám stany své rozbivše proti přijedše, na břěze stáchu. Tak blízko od sebe biechom, že jedinké voda nás děléše. To když tak bylo, u pokoji mnohokrát shledáno jest, sic i onak. Ale oni den ode dne úmysly své vždycky měniechu a tak sě zatvrdili biechu jako někdy srdce onoho faraona, proněžto nižádné město ku pokoji nebieše. Potom dali jmy jim na vóléch, aby nebo nám oni postúpili, abychom s nimi mohli sě sníti, nebo my jim. Avšak oni vzvolili, abychom jim postúpili a miesto jěti dali a aby to bez přěkazy mohlo býti, příměří jsú učinili a přísahami zatvrdili, s tiem celý den na svatú Margétu posly ctně své o tom posielali zatvrzení. Ale že oni sliby a přísahy obyklý jsú zrušovali nalezše brody sobě příhodné tajně v noci na naši stranu z svým vojskem přijeli jsú. A když my praviechom, že by pokoj a bezpečnost byla, aj toť s převelmi velikým množstvím, a my sme sě ubezpečeli, proti nám na poli biechu. A když ledva desátá čěst ufajíc u příměřie při nás bieše ostala, našeho života střěhúce[eq]střěhúce] ſtrzebucze, nebo jedni biechu v Hemburku a druzí s vozy v staniech. Ti pak jistí nepřietelé plní jsúce lstí v okolek nás obklíčíchu tak, že by Boží milosti nebylo,