[100v]číslo strany rukopisunádržiechu sě toho bludu mnějíce skrze to odpuštěnie hřiechóv mieti a takž pak ohněm spáleni a mečem zbiti biechu.
{Krúpy}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě šedesát a dvě osenie od krup, od suchoty a od vojanóv zkaženo jest v zemi.
{Hlad veliký}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě šedesát a tři pro ty jisté věci velmi veliký hlad v Čechách byl, že mnoho lidí hladem umřelo jest, a toť jsú byla drahá léta.
Léto Božie tisíc dvě stě a čtyři a šedesát Přemysl dceru sestry své bramburské hrabinie pro větčšieho pokoje zatvrzenie za syna krále uheřského dal jest.
{Bramburská}textový orientátor
Toho léta, jakž kronika bramburská svědčí, Ota třetí bratr Janóv markrabie brambuřský dceru svú Gunhuntu, jenžto z Boženú českého krále dcerú měl, Bélovi synu krále uheřského bratru svaté Alžběty dal jest, a tu jistú svatbu král Přemysl s veselím okvasil jest. Potom pak když Béla umřel, ta jistá Kunhunta dána jest za vévodu lunenburgenského.
Léto Božie tisíc dvě stě šedesát a pět král Přemysl měl jest dceru, jenž na hromnice s veselím pokřtěna jest. Toho léta mezi Bavory a mezi Čechy veliký svár stal sě, proněžto Čechové a Moravčíci přikázaním královým vtrhše tam zemi poplenili tu jistú bavorskú. A tohoto léta město Cheb se vším, co k němu slušie, vévodě bavorskému a sestřenci jeho synu Kunrátovu syna Fridrikova někdajšieho ciesaře nepřietelsky odjeli jsú a takž v královo zpravovánie i ve jmě s jeho lidmi i přišlo jest.
{Bavory vypáleny}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě šedesát a šest král Přemysl skrze své i sám sobú Rakušany s oné strany Dunaje až do Řezna všecky Bavory nepřietelsky poplenil a zpálili, takž s obú stranú Dunaje Bavory zhubiv do Čech sě vrátil.
Toho léta Jan markrabie bramburský umřel a v kormenském klášteře sercovém, jejž on založil i nadal byl, pohrabán jest. Toho léta bratr Ota letě do Prus proti Sařacenóm vzdvihl sě. A