[74r]číslo strany rukopisujeden malovaný s obou stran a za všemi houfy vozuov bezčísla. V každém vozu jiné barvy šest vozníkuov, co konských barev na světě sú a na těch vozích rozličných kortyn a čalúnuov bezčísla s koflíky, mísami, putnami i jiným orudím k jídlu, pití potřebných těl lidských, kteréž jest až do hospody své. A tu ssedla a vedena do pokojikuov okrášlených, a jak čeled a dvořané její ssedli s koní a k stolu trúbeno a pískáno. Tak hofmistr její, Všetečnost, zřízeně posadiv čeled k stoluom a dali všem dosti jísti a píti jak sluší. A při stole byly a s ní večeřely všecky sestry, a potom spat šly jsú.
Tuto vešly jsú v radu všecky sestry a uradivši se, jak by měly při svú vésti a před se vzíti, aby nedaly Pravdě prvé mluviti, než aby Lež mluvila a počala a utekla se z řečí před Pravdou na první žalobu.
Kapitola 116
Jakž ráno bylo, vešly sú v radu všecky sestry nahoře psané a k hodině položené stály. I počela řeč Chytrost: Paní osvícené a vysoce urozené, zdá mi se potřebné rozvážiti, jak chcme svú při počíti a před se vésti. Neb víte, že Pravda má s sebú Múdrost a té všickni doufají i ona Pravda. Protož zdá mi se naší při užitečné, abychom na první žalobu radu daly paní Lži, aby na ni tepruv nyní odpověd dala. Poněvadž prvé žádné dostatečné odpovědi jí nedala, než roku prosila. A jí, Pravdy, abychom nikoli k druhé řeči znovu nepřipúštěly, neb bude li nyní znovu mluviti Pravda, bude se jí museti odpověd na řeč její dávati a první slova bude jako zpráva míti a soudce budou snad chtíti jí tím nápomocni býti a nám by mohli potom řéci: My jsme její řeč slyšely, proč jste na ni nic nemluvily? Poněvadž jste neodpíraly, my jsme měly, že její slova samy za práva máte. Protož oči sluší v týle míti. Neb já je dobře znám, že hrušky v popele nezapomenou.
