Chytrost měla svou čeled zřízenou a je učila, aby se všech stran pozorovali a naslýchali a vyptávali se na rozličné noviny. Však jim samým přikázala mlčeti a žádných novin nikdy nerozprávěti, ani s kterými z nepřátel jich šeptuov tajně a koutuov hleděti, ani se jim v čem porúhati, ani řečí jich mluviti aneb přetvořovati, ani z nich kterých smíchuov strojiti, ani se v čem nepřáteluom svěřovati, než kázaně se míti a střízlivě ve všem, pravíc jim, že lépe jest nám jejich věci věděti a vyptávati se na nich, než by oni naše měli věděti. Mnoho slyšeti, málo mluviti, oklamání všelijakého se vystříhati, nebo v dobrém kvasu častokrát mnohý na sobě dá vyzvěděti, ješto sic nikterak by toho neučinil, jsa při střízvosti, protož aby se všady pilně na péči měli. Jejížto oděv i čeledi její brunátné barvy byl, jakož i napřed o tom zmínka jest, když v poselství poslána byla. Ale že též znamení její na jedné korúhvi brunátné, na níž byla liška jedna malovaná s každé strany. Kterážto Chytrost v patách houfu Lži jela jest vážným krokem na slonu před sestrami dole psanými.
Tuto se vypisuje, kterak Lenost jela.
Kapitola 108
Potom Lenost jela jest na voze v šeré barvě, kdež to vuoz její byl jest vešken rozličnými poduškami obložený a obitý a seděla na polštářích najměkčejších a zpolehla na měkké postlání hřbetem svým a rukou držela se měkkého provázku tak, aby sebú nikam nehýbala protivně. Visutý vuoz rozkošného kolébání připravený měla, v kterémž [71r]číslo strany rukopisuvozu šest osluov lehkého kroku šli povahou a čeled její za ní všecka na oslech. A na puškách vozových oblúkuov byli malovaní broukové. A též čeled její jednu korúhev mezi sebú měli, na níž malováni byli chrústi brouci, týmž znamením na šerém postavci malovanú. A tak všecka lhostajnost a zvolnost životu beze všeho súžení kabátového neb jiných příprav k úzkosti těla, byla odložena. Než čechel měký a čuba sobolová a též čepice s hedvábným feflíkem na ní byl i obuv měkkých koží a podešví měkkosti vycpané, a kteréž z vuole k životu, nic zapomenuto nebylo.
Tuto kterak Lakota jela.
Kapitola 109
Druhá za ní Lakota jela v barvě žluté na krásném voze a v něm šest vlkuov velmi velikých a opět všudy malováno bylo. Vlk a za ní všickni služebníci v též barvě a nesli jeden praporec s ocasem, na němž též znamení a za ní špížních vozuov s mnohými krměmi špihované zvěřin, ptactva, ryb a jiných rozličných krmí bez nedostatku.
