[18v]číslo strany rukopisuA nebude pohaněn lid muoj na věky. A zvíte, že uprostřed Izrahele já sem a já Pán Buoh váš a není více a nebude pohaněn lid muoj na věky.“[108]Jóel 2,12–27 {Lékařství proti lži}textový orientátor Protož, sestra milá, lékařství jest proti té Lži jedno milosrdenství. Jakož Tobiáš učil syna svého, řka: „Synu milý, jestliže mnoho budeš míti, tím více pro Buoh dávaj. Pakli méně, i z toho uděluj.“[109]zkráceně Tobijáš 4,13–19 Neb ve Čtení dí: „Dajte almužnu a všecko vám čisté bude.“[110]Lukáš 11,41 A Izajáš prorok dí: „Ulom lačnému chleba tvého a chudého a bludného uveda v duom svuoj.“[111]Izajáš 58,7 Nebo co se bohatci stalo, jakož se ve Čtení dí o něm a o Lazarovi, kterýž ne proto jest zatracen, by cizí bral, ale že jest chudým svého neuděloval.
{Milosrdenství tělesné a duchovní}textový orientátor A milosrdenství jest dvoje: tělesné a duchovní. Nemocného navštěviti, lačného nakrmiti, vězně sprostiti, nahého přiodíti, poutníka v duom přijíti, mrtvého k hrobu provoditi, to jest milosrdenství tělesné šestero. Ale duchovní Milosrdenství jest pečlivé pozdvihnutí hříšníka z hříchu.
Neb hřích jest psota duchovní, a to také jest šestero milosrdenství učiniti. Skutečně raditi pochybujícím, trestati z reptání, obveseliti smutné, odpustiti protivníkuom, trpělivě nésti protivenství. {Duše žízní a lační}textový orientátor Neb duše žízní a lační, když slova Božího neslyší a kdož rád slyší slovo Boží, nakrmujeť a napájí duši svú. Ale že nápoj snáze v hrdlo jde nežli pokrm, znamená ty, ješto snáze rozumějí. Duše nahá jest, když není okrášlená cnostmi, ale tehdy ji odívá člověk, na se přijímaje cnosti, to jest pokory pláštěk pěkný čistotě, bílý láskou, zlatohlavový nadějí, ale potupující jest, když chodí po marných cestách v zlých myšlení, tehdy mu v hospodu přijíti v skulinách neb v děrách v skáli, totiž v ranách Pána Jezu Krista zpomínaje na jeho svaté umučení. Nebo v Královských knihách David utekl jest před Saulem a kryl se jest v skáli a uřezal pláště Saulova.[112]První Samuelova 24,4–5 Co jest to uřezati pláště, jediné opustiti žádosti své a vuole Boží hledati. {Duše nemoc}textový orientátor Nemoc jest duše, když pokušení má. Tehdy ji člověk navštěvuje, když odpírá pokušení a nesvoluje. V žaláři jest zavřína, když jest smrtedlným hříchem obklíčena, tehdy ji člověk zprošťuje a z vězení vyvodí, když naučení dobře přijímá a se zpovídá a pokání za hříchy dosti činí.
{Z milosrdenství osmero dobré pochází}textový orientátor Neb z milosrdenství osmero dobré pochází. První, že požehnání božské přijímá, jakož u Příslovích mudřec dí: „Kdož jest milosrdný, požehnán bude od Boha, neb jest dal z svého úsilé chudému.“[113]Přísloví 22,9 Druhé, že odplatu najlepší přijímá, jakož dí Kristus: „Blahoslavení milosrdní etc.cizojazyčný text“[114]Matouš 5,7 Třetí dobré, že se Bohu velmi líbí, jakož sám Bůh skrze Ozea proroka dí: „Milosrdenství sem chtěl, a ne oběti, a umění Božího víc, nežli zápaluov.“[115]Ozeáš 6,6 Čtvrté, že před Bohem i před lidmi užitek přináší, jakož v Přísloví psáno: „Milosrdenství a pravda tebe neopustí, obvěž ji okolo hrdla svého a napiš ji na dckách srdce svého a nalezneš milost i zřízení dobré před Bohem i před lidmi.“[116]Přísloví 3,3–4 Páté dobré, že hříchy vyčišťuje, jakož v Příslovích psáno stojí: „Skrze milosrdenství a víru vyčištění bývají hříchové, ale skrze bázeň Boží všeliký odchyluje se od hříchu.“[117]Přísloví 16,6 Šesté, že připravuje člověka, že soudu prázen bude. Jakož dí Daniel prorok, kterak soudu prázna byla Zuzana.[118]Přídavky k Danielovi, Zuzana, kapitola 13 Sedmé, že způsobuje člověka k dojití království věčného, jakož v Ekleziastiku dí: „Všeliké milosrdenství zjedná místo každému vedlé zaslúžení skutkuov jeho.“[119]Přísloví 62,12 Osmé dobré pochází, že člověk zprošťuje od zlé smrti, o níž Tobiáš dí: „Od smrti sprošťuje a nedá trpěti zlého.“[120]Tobijáš 4,10 Nebo milosrdný nerad zlou smrtí schází. Ještě jiný užitek milosrdenství jest, že Pán Buoh milosrdenstvím vinným milost dává, hříchy odpouštěje. Také spravedlivým milost dává, také z milosti hříšných trpělivě čeká, dobrotivě přivolává k sobě, mstíti nekvapí, od mnohých nebezpečenství sprošťuje, milost danú rozmnožuje, rozmnoženou zachovává, zachovanou v nebesích korunuje, hříšníka k sobě navracujícího ochotně přijímá, ku pokání srdce obměkčuje, odpouštějících nepravostí nezapomíná.
