[17r]číslo strany rukopisuJakož psáno jest v knihách Počtů 27. kapitole: „Učište vaše příbytky, kdež já s vámi přebývati budu, neb jest čistý a s čeledí čistou v čistém místě, chce přebývati, v tom večeřeti.“ Činíť své Pán hodování velikonoční, to má býti to večeřiště, o němž svatý Matouš dí: „On vám ukáže večeřiště, nebo síň připravenú.“[92]Marek 14,15; Lukáš 22,12 V tom večeřišti čistého života, aby Pán rád přebýval, máme jemu připraviti lože, v němž by odpočíval, to jest srdce tiché a pokojné, o němž církev v písních dí: „Ej, tys pěkný muoj milý a krásný, lože naše zkvětlé.“[93]Píseň písní 1,16 To jest svědomí čisté. {Lože nepokojné}textový orientátor Neb troje věc činí lože nepokojné. První jest škřípání, když se na něm hne, to jest ujídané svědomí. A dokadž mysl jest nepokojná, dotaď Pán Buoh nemuož v ní přebývati, protož má to odvrženo býti. Druhá věc, když jest tvrdé a krátké, aneb úzké, jakož jest velmi nebezpečné míti příliš široké a měkké svědomí, takéž velmi nebezpečné jest míti příliš súžené, ale prostředek jest držeti najlepší. Neb v knihách Mojžíšových dí se: „Viz, aby se neuchyloval, ani na levo, ani na pravo od zákona tohoto.“[94]Deuteronomium 17,11 Neb k tomu Izaiáš v 1. kapitole: „Položil prostředek jeho duch svuoj.“ Třetí věc jest přílišný hluk od míjejících a volajících přiluzi, to jest, kdož příliš zaneprázdní své srdce svědskými věcmi, a kteříž takoví jsou, nikdy nemohou míti pokojného srdce. {Stuol}textový orientátor Stuol pak, na němžto rozličné krmě staveny bývají, znamenáť dobré skutky, kteréž jsou krmě Boží. Jakož se ve Čtení dí: „Od Pána má krmě jest, abych činil vuoli otce mého a abych dokonal skutek jeho.“[95]Jan 4,34 Neb když kdo cnostné skutky činí, těmi skutky Pána Boha jako krměmi krmí, když dáváme neb předeň klademe, tím větší radost nám dává, a kdož jemu větší hody činí v rozličnosti krmích těch jako svatý Matúš, tím jeho více povýší. {Svícen}textový orientátor Svícen, jenž hoří a svítí dobrým a zlým a zjevuje dobré i zlé, co předeň jest položeno, čisté i nečisté, znamenává lásku, tú má hořeti a svítiti člověk, aby všecky miloval na nebi i na zemi čistú horlivostí, Boha, přátely i nepřátely. V té lásce Buoh přebývá, jakož evangelista dí: „Buoh láska jest a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá.“[96]První list Janův 4,16 {Sedadlo}textový orientátor Sedadlo znamenává pokoru, aby člověk od nižádného dobrého skutku, ani pro dar, ani pro štěstí, ani z milosti nepozdvíhal se, na tom sedadle seda a odpočívá Pán Buoh. Jakož Izaiáš dí: „Na kom odpočine duch muoj?“[97]Izajáš 11,2 Jedině na pokorném a bojícím se řečí mých, když se to připraví, tehdy Pán přichází a přebývá s námi a nepřijde prázden, ale s velikými dary. Neb zajisté velebný host, kdež jest hospodou neodcházíť, leč obdaření čeledi činí. Více pán nad pány, král nad králi nenechá svého hospodáře, neb hledati máme Pána Boha pro paterú věc. Prvé, že písmo přikazuje, jakož Pán Buoh skrze proroka Amos dí: „Hledajte mne a naleznete mě a nehledajte Betel.“[98]Ámos 5,4–5 Druhé, máme jeho hledati proto, že obživuje duši, jakož v Žaltáři stojí psáno: „Hledajte Pána, obživena bude duše vaše.“ Třetí, proto jeho hledati máme, neb připravuje potřebu tělesnú, jakož se ve Čtení dí: „Najprvé hledajte království Božího a spravedlnosti jeho a jiné všecky věci přidány vám budú.“[99]Matouš 6,33 Čtvrté, proto hledati pro nebezpečnost smrti, neb není nic jistšího smrti, a nic nejistčího než hodina smrti. Neb ve Čtení se dí: „Bděte nebo nevíte, kterú hodinu potluče Pán.“[100]Matouš 24,42 Páté, proto hledati, neb kdož Pána Boha hledá, nalezneť slávu, o níž ve Čtení dí se, že bude radost s anděly Božími.[101]Lukáš 15,10 A k tomu sám ponouká, řka: „Proste a bude vám dáno, hledajte a naleznete, tlucte a bude vám otevříno. Neb všeliký, jenž prosí, vezme a kdož hledá, nalezne.“[102]Matouš 7,7–8; Lukáš 11,9–10 {Království Boží pracujícím}textový orientátor Protož království Boží pracujícím otevříno bude, ne pánuom světa hostajným, ani prázdným. Neb zajisté království nebeské má prošeno býti modlitbou, hledáno spravedlivým životem, tlučeno setrvaným životem.
Neb milovati máme paterú věc: Najprvé Boha. Druhé, sám se. Třetí, přátely naše. Čtvrté, nepřátely. Páté, jiné vespolek. Neb v písničkách Šalomúnových dí: „Církev zřídil, ve mně lásku a zří[17v]číslo strany rukopisuzení
