jsú ji a krotily sestry řkúc: Milá brachu, zvěděly li by to ony, chtíc něco dobrého způsobiti, i samy byšte se svadily a jiným posměch učinily. {Jed najhorší mezi přáteli}textový orientátor Neb není horšího jedu, než kdež se vlije hanění mezi vlastní přátely. Měřte se jak měřte, stěžka potom dobře sebú jsou. Neb vědí povahu svú, a potom se sebe střehú. A lidé říkají, že když přítel o příteli praví, že to jest jisté, neb jeho věci svědom jest, ale což cizí na cizího, to jest jako z domnění a lidských klevet, a ti po svádách potom spolu lépe bývají než prvé, ale mezi přátely jest to ohavné. Protož mne dle vděk přestaň těch řečí.
Lež se k tomu přimluví: Sestro najmilejší, já rozumím, že hněv tvuoj jest pro mě, prosím, nehorli o to a nevaž sobě tak příkře těch věcí. Učiň tak dobře, jakožs počala i dokonaj. Važ tu práci s námi a já tě opatřím, jak sama chceš, byť mi bylo i tu sukni poslední pro tě zastaviti, nedámť naložiti nic tvého, neb známáť sem já v hospodách, mnohoť na mé slovo dadí. Od čeho pěkné řeči hospodáři podati a slíbiti aneb kázati. Úrok připsati na protrávené věci. Počkáť rád tím déle, když jedné jemu lichva lichvu ponese. Mněť se zdá podobné i slušné a neškodné, abychom vstanúc a nemeškajíc, tím spíše pospíšily a k nim se vypravily, poněvadž tohož žádají, však ovšem slušné jest. Neb vždy pravím tak, jakž jest, jsúť nás starší a přednější místy, máme se proti nim míti podlé starosti a stavu jich. Neb jest přísloví: „Cti cného.“ Zpráva pro toho, jenž čest rozdává, téhož se zase dostává. I není škodné prosím povol, zmilitká sestřičko a zasměj se, učiň s dobrú myslí, neb bych viděla co, že by scestného bylo a tvého hanebného, věř mi, žeť sem na tě laskava, že bych sama k tomu nesvolila i vlasuov podlé tebe nasadila.
Již vece Lakomství: Již já tobě k vuoli učiním. Ale to Bohu přísahám, že jim k vůli nohú bych nekročila. Již Smilstvo vece: Ale bychom tě nesly, že by se tobě i nám dosti stalo. Ale nehněvajíc se podiž, ať se nemešká sestra Lež a poví jim i nám svú příhodu. Neb by daremná řeč byla i téměř jednú práci tam nám všem poví a zjeví příhodu a nesnáze své. I povolí jim k tomu Lakomství. Tehdy se braly s pospěchem, až i sebe došly.
Tuto čtyři sestry Smilstvo, Lakomství, Lakota, Lež jdúce cestú, rozličné rozprávky sobě rozprávěly. Každá svú rozprávku až jsú přišly k Pýše, sestře, i k jiným. A kterak jsou je přivítaly.
Kapitola 42
Když sú šly cestou, tu mnohé řeči směšné mezi nimi jsou se dály a rozprávky. {Smilstvo rozpráví o freji}textový orientátor Neb Smilstvo rozprávíše o freji, jaký se jí příhody staly a dály. Že jednú přihodilo se mi tak, že milovali sme čtyři jednu a když sme k ní přišli, tehdy ona vzhlédši na jednoho, i vece jemu: Ach, ach, co sme se dávno neviděli. Druhému podavši ruky: Nať na tom má ruka, toť beru k své víře. Třetímu vece vstúpivši mu na nohu: Nedbaj, brachu, coť se mluví. A čtvrtému na ramena hlavu položivši: Nebudeť žel služby tvé, to věz. Který se z těch najlépe měl, tu rozprávku dopověděvši, nuž vy pravte také.
{Lakomství rozpráví o vlku a čápu}textový orientátor Tehdy Lakomství vece: Jednou přihodilo se jest, že šeňkovali jsou spolu vlk a čáp víno. I cožkoli pili sedláci, to cožkolivěk
