čili o pól noci, to jest v dětinství li čili v jinošství, čili v mužství, čili v starosti. Neb die Šalomún, Ecclesiastiscizojazyčný text, 9. kapitola: „Nevie člověk skonánie svého, ale jakožto lapány bývají ryby udicí a ptáci osídlem, též lapáni bývají lidé v den zlý, když jim naručest připadne.“ Tu die sv. Řehoř: „Chtěl Pán Bóh, aby hodina poslednie byla nám neznámá, aby vždycky byla domněná, abychom k ní ústavně kvapili, poněvadž jie předvěděti nemóžeme.“ Protož die: „Bděte, neb neviete, kterú hodinu pán náš má přijíti.“ O němž die prorok v žaltáři: „Pán veliký a král veliký nade všěcky bohy.“ A jinde die: „A panstvie jeho ve všem pokolení a pokolení.“ Tenť jest pán všemohúcí, vševědúcí, předobrotivý, přebohatý. A die znamenitě: „pán váš“, nebť jest všěcky stvořil, všěcky krmí, všěcky zpravuje, všecky vykúpil svú krví. Pak die „příští jest“, to jest k súdu zvláštniemu v čas smrti každému, neb jakýž tu bude nalezen, takýž bude v den súdný súzen, to jest bude li v milosti boží aneb v nenávisti. Neb podlé toho bude přisúzen, anebo k životu věčnému anebo k zatracení věčnému. A že máme bdieti o svém spasení, dovodí nám toho pán Kristus skrze příklad tělesný a řka: „A to vězte, kdyby věděl otec čelední“, to jest hospodář anebo každý člověk, jehož ustavil Pán Bóh nad jeho tělem a nad jeho smysly i nad jeho žádostmi jakožto hospodářě nad čeledí. O tom psáno jest, Genesis, 4. kapitola: „Pod tě bude položena žádost tvá a ty panovati budeš jí.“ Pak die dále: „By věděl, kterú hodinu zloděj by přišel, bděl by zajisté a nedopustil by podkopati domu svého“ a sobě svého statku tělesného pokrásti. Jako by řekl: „Poněvadž člověk takú snažnost má o zachování svého tělesného statku, co pak má mieti o zachování své dušě, poněvadž duše odměny nemá? Jakož sám die pán Kristu, Matúš 16: „Co platno jest, že by člověk vešken svět získal, a duši své škodu by učinil. Kterú odměnu dá člověk za duši svú?“