[89v]číslo strany rukopisusejmi ten flastr, stiskniž mu nos rukú v hromadu, položiž mu týž flastr nový na nos, necháž tak dlúho, až ten flastr tvrd bude. Potom dávaj mu ten ranný traňk, jakož jsem prvé učil.
Bude li člověk šípem raněn v tvář nebo v život, tehdy nemá střěliště vytrhnúti, vězí li šíp hluboko v něm. Vytrhne li střěliště, tehdy nevie, kde šípu hledati. Pakliť jest střěliště vytrženo, tehdy vezmi hladké železo, sáhniž v ránu, zda[bm]zda] za by šíp kde počil, počiješ li jej, prořěžiž ránu, [aby mohl]text doplněný editorem[41]doplněno podle KNM II H 25, 103v kléšťkami šípu dosieci. Pakliť jest šíp hluboko velmi, že sě za život bojíš, tehdy ho tam nechaj, ale vezmi hořec, vstrčiž mu v tu ránu, tiemť široka bude, a šíp tiem ra[90r]číslo strany rukopisuději vyjde ven. Vezmi apostolicumcizojazyčný text a přičiň k tomu magnescizojazyčný text, toho kamene, a stejnvurc stlučenú, učiniž z toho flastr, položiž na ránu, toť šíp vytiehne. Pakliť šíp vězí v kosti anebo že jest nepronik a že střěliště jest v šípě, tehdy proraz jej skrz[bn]skrz] ſkr. Potom učiň knot a cěl ránu traňkem jakožto jinú ránu.
Bude li komu žíla na hrdle proťata a že krve nemohú staviti, tehdy vezmi jehlu s nití, prostrčiž jehlu pod žílu, zavěžiž žílu nití, ať by krev ven nemohla. Potom vespi črveného prachu tam v ránu a učiň z bielka flastr a z kúdele, položiž na ránu, necháž do druhého dne.
Bude li který člověk v hlavu zbit mečem nebo [90v]číslo strany rukopisupalicí nebo čím kolivěk a že toho tak bolí v hlavě, až chce smysla zbýti aneb smysla zbude a že mu jest hlava otekla, ale kóžě cěla a leb, tomu máš takto spomoci: Pusť mu z hlavné žíly, ať mu ta zlá krev vyjde, a udělaj mu na to zbitie flastr: Vezmiž pšeničných otrub a másla, ztluciž to dobřě, vařiž to spolu, položiž mu na ten otok. Pakliť to nespomuož, tehdy rozřěž mu kóži a viz, zda jest mu leb rozbit, a budú liť které kosti, aby je znenáhla vybral. Potom cěliž tak, jakož tam máš napřěd psáno od hlavy, a kdyžť počne cěleti, tehdy udělaj mu flastr z apostolicumcizojazyčný text, položiž na ránu, toť hnój ven táhne a cělí lehcě.
Padne li člověk tak, že krk křiv bude a že mluviti
