což by nejužitečnějšího všemu křesťanstvu usoudili vedlé vuole Boží býti, řídili a zavírali.

Mezi kterýmižto věcmi potřebnými a k lásce se vztahujícími za užitečnou věc svatou císař býti uznal, aby přijímání svátosti oltářní pod obojí spuosobou žádajícím toho dovoleno svobodně bylo, poněvádž mnozí lidé v krajinách Germanie k podobojí náklonnost z náboženství mají. I ráčil jest to Jeho Milost císařská při koncilium svatém tridentským a při nejvyšším biskupu, jeho svatosti, zjednati a spůsobiti; což jest od koncilium svatého tridentského nejprvé a potom od nejvyššího biskupa; tolikéž i dnes tejden od jeho milosti pána pana arcibiskupa našeho vyhlášeno. Také i já vám to dnes z poručení Jeho Milosti oznámiti mám a oznamuji. Což pak, že jest se na snažnost Ferdinanda, císaře Jeho Milosti, stalo, z toho předkem Pánu Bohu (jsouc toho vděčni), potom také Jeho Milosti Ferdinandovi, císaři římskému, poděkovati máme. Nic méně povinni jsme snížené a poddané děkování učiniti nejjasnějšímu králi Maximiliánovi etc.cizojazyčný text, pánu našemu nejmilostivějšímu, Jeho Milosti, nepochybujíc o tom, že jest také v tom, což se tuto vztahovalo a vztahuje k svornosti křesťanského lidu a k dobrému vší říše milostivě s vydařilým a krále hodným vtipem svým, od Boha sobě mímo jiné obdařeným, pracovati prospěšně ráčil. A tomu docela věříme a složenou nepochybně naději máme, že ráčí Jeho Milost královská,