Kapitola I.

Mc1,1 Počátek čtenie Jezukrista, syna božieho. Mc1,2 Jakož psáno jest v Izaiášovi proroku: Aj, já posielám anděla svého před obličejem tvým, jenž připraví cestu tvú před tebú. Mc1,3 Hlas volajícieho na púšti: Připravujte cestu pánu, pravé čiňte stezky jeho. Mc1,4 Bylť jest Jan na púšti, křtě a káže křest[1]křest] kṙíeſt rkp. pokánie na odpuštěnie hřiechóv. Mc1,5 I vycházieše k němu všecka vlast židovská i všickni Jeruzalémští i křtíchu se ot něho v Jordánské řece, vyznávajíce své hřiechy. Mc1,6 A bieše Jan oděn srstmi velblúdovými a pás kožený u ledví jeho [a]text doplněný editorem[2]a] et lat. zelinu a med lesní jedieše. Mc1,7 I káza řka: „Příde silnější mne po mně, jehož nejsem hoden přiklekna rozvázati řeménka obuvi jeho. Mc1,8 Já křtím vás u vodě, ale on bude vás křtíti duchem svatým.“

Mc1,9 I sta se v těch dnech, přijide Ježíš ot Nazareta [b]označení sloupcegalilejského i křtil se ot Jana v Jordáně. Mc1,10 A inhed vystúpi z vody, otevřená nebesa uzře a ducha svatého[3]svatého] navíc oproti lat., + sanctum var. jakožto holubici stupujícieho a přebývajícieho v něm. Mc1,11 A hlas stal se jest z nebes: „Ty si syn mój milý, v tobě mi se slíbilo.“

Mc1,12 A inhed duch svatý[4]svatý] navíc oproti lat. vyhna jej na púšť. Mc1,13 I bieše na púšti XL dní a čtyřidceti nocí a pokúšen jest ot satana. A bieše s zvěřmi [a]text doplněný editorem[5]a] et lat. andělové slúžiechu jemu.

Mc1,14 A když zrazen by Jan, přijide Ježíš do Galilee, káže čtenie králevstvie božieho Mc1,15 [a řka, že sě jest naplnil čas a přiblíži sě královstvie božie]text doplněný editorem[6]a řka, že sě jest naplnil čas a přiblíži sě královstvie božie] et dicens: Quoniam impletum est tempus, et appropinquavit regnum Dei lat., kajte se a věřte čtení. Mc1,16 A chodě[7]chodě] chode rkp. podlé moře Galilejského, uzře Šimona a Ondřeje, bratra jeho, púštějíce sieti u moře, neb biechu rybáři. Mc1,17 I řekl jim Ježíš: „Poďte po mně a učiním vás[8]vás] + fieri lat. rybáře lidské.“ Mc1,18 A inhed opustivše sieti, jidechu po něm. Mc1,19 A pošed odtud maličko, uzře Jakuba [Zebedeova]text doplněný editorem[9]Zebedeova] Zebedaei lat. a Jana, bratra jeho, ani skládají sieti své[10]své] navíc oproti lat., + sua var. v lodí, Mc1,20 a inhed povola jich. A opustivše otce svého Zebedea v lodí s pacholky, jidešta po něm.

Mc1,21 A vjidechu do Kafarnaum. A inhed v sobotu sstúpiv do školy, učieše je. Mc1,22 A diviechu se nad učením jeho, nebo bieše je uče jakžto moc maje, a ne jakožto mistři. Mc1,23 A bieše člověk v škole jich v duchu nečistém i vzvola Mc1,24 řka: „Co nám a tobě, Ježíši Nazaretský? Přišel si hubit nás? Viem, že si svatý boží.“ Mc1,25 I pohrozi jemu Ježíš řka: „Umlkni a vyndi z člověka!“ Mc1,26 A dra ho duch nečistý, křiče hlasem velikým, vyjide ot něho. Mc1,27 I diviechu sě všickni, tak že se tázáchu mezi sebú řkúce: „I co[11]co] to rkp. jest to? Které učenie jest nové toto, že v moci a v síle[12]a v síle] navíc oproti lat., + et virtute var. duchóm nečistým přikazuje, a poslúchají jeho?“ Mc1,28 A rozjide se inhed pověst jeho do každé krajiny galilejské.

Mc1,29 A inhed vyšedše z školy, přijidechu do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. Mc1,30 Ale ležieše Šimonova svekruše zimnici trpieci, a[13]a] popad ruku a rkp. inhed pověděchu o ní jemu. Mc1,31 A přistúpiv pozdviže jie, popad ruku její. A inhed osta jie zimnice i slúžieše jim.

Mc1,32 A když by večer, když bieše zašlo slunce, nosiechu předeň všěckny, ješto se zle mějiechu, i diábly majíce. Mc1,33 A bieše se všecko město sebralo ke d[397v]číslo strany rukopisuveřóm.