[501r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceráno vstav, vyšel a bral se na pusté miesto a tam se jest modlil. Mc1,36 I šel jest za ním Šimon i ti, kteříž s ním biechu. Mc1,37 A když sú jej nalezli, vecechu jemu, že všickni tebe hledají. Mc1,38 I vece jim: „Poďme do okolních vesnic a měst, abych i tam kázal, neb sem k tomu přišel.“ Mc1,39 I bieše káže v zbořiech jich i ve vší Galilei a ďábelstvie vymietáše.

Mc1,40 I přijide k němu malomocný prose ho a poklekl na kolena, vece[11]vece] + ei lat., nemá var.: „Pane[12]Pane] navíc oproti lat., + Domine var., srov. Mt 8,2, chceš li, muožeš mě očistiti.“ Mc1,41 A Ježíš slitovav se nad ním, ztáhl ruku svú a dotekl se ho, vece jemu: „Chci, buď čist!“ Mc1,42 A když to řekl, ihned jest odstúpilo ot něho malomocenstvie a očištěn jest. Mc1,43 I pohrozil jemu Ježíš[13]Ježíš] navíc oproti lat. a ihned kázal mu preč jíti, Mc1,44 a řekl jemu: „Viziž, aby nižádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se kniežeti kněžskému a obětuj za očistěnie tvé, coť jest přikázal Mojžieš na svědectvie jim.“ Mc1,45 A on vyšed, počal jest vypravovati a ohlašovati řeč, tak že již nemohl do města zjevně vjíti, ale vně na miestech pustých býti. I scháziechu se k němu otevšad.

Kapitola II.

Mc2,1 A opět vjide do Kafarnaum po osmi[14]osmi] navíc oproti lat., + octo var. dnech. Mc2,2 I uslyšáno jest, že byl v domu, i sešlo se jich mnoho, tak že nemohli ani do dveří, i mluvieše jim slovo. Mc2,3 I přišli k němu, nesúce dnú zlámaného, kterýžto ode čtyř nesen bieše. Mc2,4 A když sú ho nemohli podati jemu pro zástup, obnažili sú střechu, kdež bieše Ježíš[15]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var., a probořivše spustili sú lože, na němž ležieše dnú zlámaný. Mc2,5 A když uzřel Ježíš vieru jich, vece dnú zlámanému: „Synu, odpúštějíť se tobě hřiechové tvoji.“ Mc2,6 I biechu tu někteří z mistruov, sediece a mysléce v srdcích svých: Mc2,7 „Co tento tak mluví? Rúhá se. Kto muož odpustiti hřiechy, jediné sám buoh?“ Mc2,8 To ihned poznav Ježíš duchem svým, že by tak myslili mezi sebú, řekl jim: „Co toto myslíte v srdcích svých? Mc2,9 Co jest snáze řéci dnú zlámanému: [b]označení sloupceOdpúštějíť se tobě hřiechové tvoji[16]tvoji] navíc oproti lat., + tua var., čili řéci: Vstaň, vezmi lože své a choď? Mc2,10 Ale abyšte věděli, že syn člověka má moc na zemi odpúštěti hřiechy,“ i vece dnú zlámanému: Mc2,11 „Toběť pravím: Vstaň, vezmi lože své a jdi do domu svého.“ Mc2,12 A ihned on vstal, a zdvih lože své, odšel přede všemi, tak že se divili všickni a chválili boha řkúce, že sme nikdy tak neviděli.

Mc2,13 I vyjide opět k moři a vešken zástup přicházieše k němu i učieše je. Mc2,14 A když jdieše, uzřel jest Levi Alfeova, an sedí na cle. I vece jemu: „Poď za mnú.“ A vstav bral se jest za ním. Mc2,15 I stalo se jest, když sedieše za stolem v domu jeho, mnozí zjevní i tajní hřiešníci spolu seděli sú s ním a s učedlníky jeho, neb bieše mnoho těch, kteří sú šli za ním. Mc2,16 Mistři pak a zákoníci vidúce, že by jedl s zjevnými[17]zjevnými] zgewwnymi tisk a tajnými hřiešníky, praviechu učedlníkóm jeho: „Proč s zjevnými a tajnými hřiešníky jie a pie mistr váš?“ Mc2,17 To uslyšav[18]uslyšav] uslyaw tisk Ježíš, vece jim: „Nepotřebují zdraví lékaře, ale ti, kteří se zle mají, nebť sem nepřišel volati spravedlivých, ale hřiešných.“ Mc2,18 A biechu učedlníci Janovi a zákoníci postíce se i přijidechu a řkú jemu: „Proč učedlníci Janovi a zákoníci postie se, ale tvoji učedlníci se nepostie?“ Mc2,19 I vece jim Ježíš: „Zdaliž mohú synové svatby postiti se, dokudž s nimi jest ženich? Dokavad mají s sebú ženicha, nemohú se postiti. Mc2,20 Ale přijdúť dnové, kdyžto otjat bude od nich ženich, a tehdyť se budú postiti v těch dnech. Mc2,21 Ať žádný záplaty sukna nového nepřišívá k suknu starému, jinak otjata bude záplata nová od starého, a větčí rozedřenie bývá. Mc2,22 A žádný nevlévá vína nového v sudy staré, jinak rozpučí víno sudy a vylé se a sudové zhynú. Ale víno nové má lito býti v sudy nové, a obé bude zachováno[19]a obé bude zachováno] navíc oproti lat., + et ambo conservabuntur var..“

Mc2,23 I stalo se jest opět, když v sobotu jdieše Ježíš po obilí, a učedlníci jeho počali napřed jíti a vymínati klasy. Mc2,24 Tehdy zákoníci praviechu jemu: „Hle, učedlníci tvo[501v]číslo strany rukopisujiučedlníci