tvo[501v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceji[20]učedlníci tvoji] navíc oproti lat., + discipuli tui var. co činie v sobotu, ješto neslušie?“ Mc2,25 I vece jim: „Nikdy li ste nečtli, co jest učinil David, když jest núzi měl a lačněl jest on, i kteříž s ním biechu? Mc2,26 Kterak jest všel do domu božieho za Abiatara, kněze kněžského, i jedl chleby posvátné, jichžto neslušalo jiesti, jediné samým kněžím, a dal i těm, kteříž s ním biechu.“ Mc2,27 I pravieše jim: „Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu. Mc2,28 Protož pán jest [syn]text doplněný editorem[21]syn] Filius lat. člověka také i soboty.“
Kapitola III.
Mc3,1 I vjide opět do školy a bieše tu člověk, maje ruku uschlú. Mc3,2 I šetřiechu ho, uzdravil li by v sobotu, aby jej obžalovali. Mc3,3 I vece člověku, který měl ruku uschlú: „Vstaň do prostředku!“ Mc3,4 I die jim: „Slušie li v sobotu dobře činiti, čili zle? Duši spasiti, čili zatratiti?“ A oni mlčiechu. Mc3,5 A obezřev[22]obezřev] obezrzcw tisk je s hněvem, zamúcen jsa pro slepotu srdce jich, vece člověku: „Ztiehni ruku svú!“ I ztáhl jest, a navrácena jest ruka jeho. Mc3,6 A vyšedše ihned zákoníci, s služebníky Erodesovými radu sú učinili proti Ježíšovi[23]Ježíšovi] eum lat., Iesum var., kterak by jej zahubili.
Mc3,7 Tehdy Ježíš s učedlníky svými vstúpil k moři a mnohý zástup od Galilee a z Judí bral se za ním, Mc3,8 i ot Jeruzaléma, i ot Idumee, i z Zajordánie, i kteříž byli okolo Tyru a Sidonu, množstvie veliké, slyšiece, které věci činíše, přišli sú k němu. Mc3,9 I řekl Ježíš[24]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. učedlníkuom svým, aby jemu lodíčku zjednali pro zástup, aby ho netiskli, Mc3,10 neb mnohé uzdravováše, tak že se naň valili, aby se ho dotýkali, kteříž koli měli neduhy. Mc3,11 A duchové nečistí, když jsú ho viděli, padali před ním, křičíce a řkúce: Mc3,12 „Ty jsi syn boží[25]boží] božie tisk!“ A náramně hrozieše jim, aby ho neoznamovali.
Mc3,13 A vstúpiv na horu, povolal k sobě, kterýchž on chtěl, i přišli k němu. Mc3,14 I zpuosobil, aby jich s ním bylo dvanátcte a aby je poslal kázat. Mc3,15 I dal jest jim moc, aby uzdravovali nemoci a vymietali ďábly. Mc3,16 I přezděl jest Šimo[b]označení sloupcenovi jméno Petr Mc3,17 a Jakuba Zebedeova a Jana, bratra Jakubova, a přezděl jima jméno Boanerges, to jest Synové hromoví, Mc3,18 Ondřeje a Filipa a Bartoloměje a Matúše a Tomáše a Jakuba Alfeova a Tadea a Šimona Kananejského Mc3,19 a Jidáše Škariotského, jenž[26]jenž] + et lat., nemá var. jej zradil.
Mc3,20 I přijidechu do domu a opět se sjide zástup, tak že nemohli ani chleba pojésti. Mc3,21 A když jsú uslyšeli jej, vyšli, aby jej držali, neb praviechu, že by se smyslem[27]smyslem] s ſmyſlem tisk pominul. Mc3,22 Ale mistři, kteří byli přišli od Jeruzaléma, praviechu, že Belzebuba má a že v kniežeti ďábelském vymietá ďábly.
Mc3,23 A svolav je, pravieše jim v podobenství: „Kterak muož ďábel ďábla vymietati? Mc3,24 A jestliže královstvie v sobě se rozdělí, nemuož státi královstvie to. Mc3,25 A rozdvojí li se duom proti sobě, nebude moci duom ten státi. Mc3,26 A povstane li satan sám proti sobě, rozdělen jest a nemuož státi, ale má konec. Mc3,27 Nižádný nemuož orudie silného, vejda do domu jeho[28]jeho] navíc oproti lat., zebrati, jediné leč prvé svieže silného, a tehdyť duom jeho poplení. Mc3,28 Zajisté pravím vám, že všickni hřiechové otpuštěni budú synóm lidským, i rúhanie, jímž by se rúhali. Mc3,29 Ale kto by se rúhal proti duchu svatému, nemá odpuštěnie na věky, ale vinen bude věčným hřiechem.“ Mc3,30 Neb praviechu, že ducha nečistého má.
Mc3,31 I přijidechu matka jeho a bratřie, a stojíce vně, poslali k němu volajíce ho. Mc3,32 A sedieše okolo něho zástup i řkú jemu: „Aj, matka tvá a bratřie tvoji vně hledají tebe.“ Mc3,33 A odpověděv jim, vece: „Která jest matka má a bratřie moji?“ Mc3,34 A obezřev ty, ješto okolo něho sediechu, vece: „Aj, matka má a bratřie moji! Mc3,35 Neb ktož bude činiti vuoli boží, tenť bratr muoj i sestra i matka jest.“
Kapitola IIII.
Mc4,1 A opět poče učiti u moře. I shromaždil se k němu zástup mnohý, tak že vstúpiv na lodí, sedieše na moři
