k šer[413r]číslo strany rukopisumování ruce mé a prsty mé k bojování; a položil jest jakožto lučiště mosazné ramena má.

Potom vezme dialmatiku, říkaje: Obleč mě, hospodine, v pancéř spravedlnosti, a dielem síly obklič mě.

Potom vezme rukavice, říkaje: Nalezl mne hospodin, sluhu svého, olejem svým svatým zmazal ruce mé, ruka pak jeho pomáhati bude mně.

Potom vezme prsten, říkaje:[40]vynecháno: Vezmu královského duostojenství prsten a křesťanské víry znamení. Potom vezme plášť s záponú, řékaje: Oblekl mě hospodin v rúcho zlatem tkané a nesmírnými záponami okrášlil mě. Potom vstaví korunu na hlavu, řékaje: Pomenšil jsi mne málem méně od anděluov, chvalú a ctí korunoval jsi mne[41]vynecháno: a ustavil si mě nad díla rukú tvých. Stučněl jsi olejem hlavu mú, a číše má zapojujícé kterak přesvětlá jest a milosrdenství tvé následuje mne po všecky časy dní života mého.

Potom vezme žezlo, říkaje: Metla tvá a prut a kej tvuoj, ta mě[g]mě] mnie utěšila jsú, metla zpravení, metla království tvého.

Potom vezme jablko, řka: Lid, kterýžsto posadil v rukú, zdráv učiň, hospodine, a požehnaj dědictví tvému a vládni jim a pozdvihni jich až na věky.

Potom, k stolici jda, dí: Hospodin chuda činí a zbohacuje, ponižuje i povyšuje. Vzkřišuje od země pracného a z bláta vyvodí chudého; aby jej posadil s knížaty a stolici chvály držel. A chvály boží držely jsú stežeje země a uložil na nich svět. Nohy svatých svých zachová a nemilostiví ve tmách skrčé se, neb v síle své mocen bude muž. Hospodina budú se báti protivníci jeho a nad nimi bude zvučeti v nebesích. Hospodin bude súditi krajiny země a dá vladení králi svému a povýší rohu mazaného svého.

Po oblečení dí tento žalm: Hospodine, v moci tvé uzdravuje se král a v spasiteli tvém veselí se náramně.

Než má li býti soud, před žalmem: Proč jsú se vydali[42]opisem místo: rydali národové,[43]vynecháno: má řéci: Blažený muž, jenž neodstúpil po radě nemilostivých. Konec.