[226v]číslo strany rukopisuz Moravy, že by je chtěli v jednotu cierkve svaté sjednati a slyšenie jim v concilium všeho křesťanstvie zjednati, ale toho jsú neučinili.

V tom sněmu kněžském kněžie byli rozděleni na tři strany. Najprvé mistři pražští, kteříž držie všecky řády vedlé cierkve svaté, i o přijímaní kalichu to přičiniece. Jiní kněžie byli sirotkóv, ti jsú některé věci drželi s mistry, a některé proti nim s tábory. Třetí kněžie byli táborských, kteříž slúžie bez ornátóv, svátostí kostelních nedržiece některých, jakožto o mazání olejem svatým na poslední hodině. A také o očistci po tomto životu. A mnoho jiných nedostatkóv, kteříž sú ku pohoršení věrným křesťanóm oni držie, jakožto maso v pátek a v puostě a u vigiljie svatých jiesti, a o orudování svatých nic nedržie. Na tom zajisté sněmu Staré Město pražské s pány zemskými a s knězem Prokopem, vuodcí vojska táboróv polních, k žádosti Zigmunda, krále uherského, učinili jsú poselstvie k němu, v městě řečeném Cheb s ním [43]číslo strany edicejsú poslové mluvili, kteřížto, přijevše do Čech, odpověd přinesli, že král sám od sebe nemóž jich ubezpečiti k slyšení, ale že concilium bude a snad bude súditi krále i papeže. Také jsú ti poslové pravili, totiž Matěj Lauda, hajtman piesecký, a kněz Markolt táborských, že tam ve Chbě mluvili jsú králi a biskupóm, že Čechové, když jim dáno bude slyšenie pod klejtem, chtie ukázati a provésti vieru svú z písem, ale