[223v]číslo strany rukopisua rychtáře a konšely v mastných krámiech zpálili, a zbožie z něho pobravše, z kořen je vypálili. Ty věci se dály v úterý po Próvodě, kterýžto den před čtyřmi lety byl Berún dobyt. V tom městě Slaném zabit jest osviecený kněz a slavný kazatel Křišťan s knězem Václavem vikářem a slovútní panoše Srsa jednovoký, Kamenec, Zdeněk, Haramule řečený, i jiní. Tyto věci dály sú se XVII. dne měsiece dubna a na svatého Tiburcí, v úterý po Próvodě.

Tvrz Květnice dobyta jest od pražských okolo Letnic.

Toho léta bylo horko veliké, že od něho lidé mřeli na polích, a zvláště ženci.

Téhož léta tvrz Švihov dobyta a hrad Flaškóv a Michalovice a jiných mnoho hradóv od bratří sirotkóv a od táboróv.

Toho léta na podzim hrad Vožice táboři dobyli.

Toho také léta táboři přijeli ku Praze do vsi Vršovic a za tú jsú stany rozbili. A tu ve čtvrtek na svatého Lukáše s pražskými jsú smířeni. A po tom smíření knieže Zigmund s pražskými a s nimi smířenými jeli do Moravy a do Rakús a dobyli města Retce, z kteréhožto přivedli sú hrabí jménem […]text doplněný editorem[3]vlastní jméno vynecháno, kterýžto v Praze jest chován. A po dvú letú na Hradě u svatého Václava umřel u vězení. U šturmu toho města Retce pan Bohuslav Švamberg, hajtman táborských, náměstek Žižkóv, šípem se zdi smrtedlně raněn jsa, umřel jest.