a uměj ten dar od Boha znáti,
ráčil liť jest dobrú ženu dáti.
Již jest toho darmo komu túžiti,
a budeš li o tom víc praviti,
jistě posměchu nebudeš se moci zbaviti.
Ač jest manželský stav nevděčný,
staneš li v něm právě, budeš bezpečný,
neb ktož se v žádném stavu nezachová,
ten vždycky o svú duši hrá.
Protož uměj mé řeči srozuměti,
ač chceš mú radu doslyšeti.
Jediné přestaň sobě teskliti,
muožť se ještě manželství líbiti.
A dajž Buoh štěstí, toť vinšuji tobě,
poslechni mne a nestyšť tak sobě,
pustě mimo se svú všecku žalost
a dajžť Buoh za to věčnú radost,
a hleď stav manželský chváliti.
Jak se mně líbí, nemohu vypraviti!
Co na tom milém stavu záleží,
jedno ptaj se na to dále na kněží.
Protož hleď, aby včas přestal,
[92r]číslo strany rukopisusnad by potom přemudroval!“
Mládenec:
„Paní milá, toť já dobře znám,
prvé, než mi pravila, vím to sám,
jaké ten má veliké utěšenie,
komuž Buoh dá k vůli voženěnie,
ale jáť vím, co mi vadí.
Chci nynie mlčeti, když mi tvá milost radí,
a dokud živ, chci na to pomněti.
Tvá přepěkná zpanilá postava,
Buoh daj, byla dlúho zdráva!
Chciť učiniti tvé rozkázaní
a již přestati svého starání.“
Paní vece: „Příteli, musím pryč odjíti,
neb se již k večeru přibližuje
a vím, že se již po mně ptají,
i kde sem tak dlúho, že mne hledají.
Protož měj na mé řeči slíbenie,
já musím od tebe pro zlé domněnie
a žádámť od tebe odpuštěnie!“
Podavši mi ruky, dala mi požehnánie,
poklonich se jí a ona též hlavy poklonila,
[92v]číslo strany rukopisua co jest zpanile pokročila
zdvihši tu přepěknú hlavičku;
i šla ode mne přes jednu lavičku,
pod nížto bystrý potok tečíše.
Jakž mi odtušila bíše,
ihned se pokrotilo mé starání.
Jakž rozmluvich s tú pěknú paní,
tuť mě žalost opustila,
když mě svú řečí utěšila,
že se tomu doma podivili,
kteří mých nedostatkuov svědomi byli,
a když sem zase k veselí přišel,
mněli, že sem veliký poklad našel.
Protož každý znamenaj, jaké jest utěšenie,
když komu jeho žena k vuoli nenie.
Než komu se zdaří dobré oženěnie,
slušíť děkovati božímu umučenie
a chvála Mariji, panně čisté,
napřed tobě, Pane Kriste,
neb jest všecko při tvé svaté vóli,
a tak se stane, jak ty chceš koli![86]prázdná folia 92 bis r, 92 bis v (starý papír)
