O Štěstí
Byl jest člověk mladý z řádu, kterémuž lidé říkají rytířský. Ten jistý mladý člověk přijel do jednoho velikého města a prostřed toho města byla hora veliká a na ní zámek. A pán toho města byl na tom zámku a říkali jemu Štěstí. A když tam přijel božím způsobem, kdež jest prvé v něm nikdá nebyl jak jest živ, a tak, nejsa nic znám, hned bliezko u brány stál jest u jednoho chudého hospodáře, kterémuž jméno říkají Pravda. A byla tu před léty dobrá hospoda, než již pro mnohé věci zdá se, že nenie zvolná hospoda. Neb hospodář ten s nynějšími lidmi nic neumí, než zdá se jim, že jim nechutné krmě dává a hořké pivo, [93v]číslo strany rukopisua prostě že jim k jich libosti, mladým, nic dobrého v svém domu nemá a že těch věcí nemohú trpěti, jakož se to i podnes děje. Než toť jest měl ten hospodář do sebe, že jest kázal dobře stláti, ktož jest koli u něho stál. Z toho jemu žádný nemuož viny dáti i podnes. A v tom městě velikém bylo hospod mnoho, jakož pak každý tomu muož srozuměti. V tom městě hospodáří rozličná jména majíc byli, než zejména pana purkmistra[az]purkmistra] purgkmiſtra chci jmenovati, neb již od dávné chvíle najviec u něho lidí bývá i hostí stává. Říkají jemu Povolil. A tak ten jistý mládenec jsa u svého hospodáře Pravdy, počal se ho o mnohých věcech tázati a zvlášť o zvůli toho města a o zámku a pánu, kterýž na něm byl. Tehdy ten jistý dobrý letní hospodář dí tomu svému [93 bis r]číslo strany rukopisuhosti: „Milý pane mládenče, jakož se mne tážeš o zvůli města, i rač věděti tudiež i o pánu téhož města, že já vedlé žádosti tvé, tudiež i mé povinnosti, chci rád pravdu pověděti tak, jakž mi Pravda říkají. O zvůli věz, že sobě téměř každý jakúž chce muože učiniti, jedné toliko bude li míti povolé od pána toho města, kterémuž pánu pan Štěstí říkají. Než totoť také chci pověděti, že sobě mnozí múdří lidé zvuole tohoto města nechválé. A chciť pověděti, byl nějaký člověk, než jáť jej za Boha mám, i mnozí jiní dobří lidé, jenž slove Ježíš, ten jednú stoje na rynku tohoto města tak pověděl: ‚Bych mohl kralovati nad tímto městem, že bych nechtěl!‘ Kdež ještě i viec o něm psáno mají v nějakých knihách, kterýmž Zákon říkají. A byl jest zde u mne hospodú se dvanácti svými
