…usititorzovité slovo
…itorzovité slovo
…mtorzovité slovo
…jetorzovité slovo
…ktorzovité slovo
…itorzovité slovo
[32r]číslo strany rukopisu„Chudoba, Nemoc, Bída, Psota,
Starost, Neřád, Bolest i všecka rota,
vojska naše, a zvlášť Neštěstí,
což jich máme pod svú mocí
napořád, malí i velicí,
teď sú otpovědné listy poslali
a takto mně pověděti rozkázali:
cožkoli budu vedlé Neštěstí počínati,
aby jim viny neráčil dávati,
že svú čest nynie ohrazují
a tvoji býti nepřítelé chtějí,
i všech tvých poddaných
světských, také i duchovních.
A z tohoť všichni vinu dávají,
žes jim zebral všem, kteří co mají,
a že chtí se s vámi o všecko děliti.
Nechcete li z dobré vuole vrátiti,
chtí na to hrdla svá vážiti.
A toť tvé Milosti oznamují,
že otpovědi na to žádné nepotřebují,
neb to rozkázaní od nich mám,
a to pravím v pravé pravdě vám,
[32v]číslo strany rukopisuže to v naší mysli nenie,
abychme jaké chtěli rokovánie,
s vašimi Milosti aby jednáno bylo.
Takť mluvím, jakž mi se poručilo,
že radějí chcme hrdla skládati,
nežli se v jaký tadynk dáti.
Než k tomuť svolujeme
a našimi to pečetmi ujistiti chceme,
že s vámi věčně válku vésti budem,
leč všeho, což máme, i hrdel, zbudem.“
Štěstí
Tehdy Štěstí zavolav Múdrosti,
rozkáže pověděti tomu hosti,
chce li toho málo sčekati,
chcem jemu otpověd dáti.
Pakli se jemu nezdá učiniti toho,
že nezáleží na tom mnoho,
však jsme od mnohých hrdé řeči slýchali,
ješto potom rovné přijímali,
pak že to před sebú mají
a že uzří, co z toho udělají.
A najmenší nepřátelstvie ukázali
[…]text doplněný editorem[47]chybějící folia 32 bis r, 32 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
[33r]číslo strany rukopisu„viem, žeť sú neporučili toho mluviti,
ještos řekl naposledy řeči své,
že by rád, co na nás vidíš, aby bylo tvé!“
Závist
Týž se Závist velmi rozsmál
a takto jim jest otpověd dal:
„Ktož v peci býval, umí tam jiného hledati!
Bodaj svého nepožil, kto nechce cizého žádati!
Ač ty o to mnoho nemluvíš[q]nemluvíš] nemluwieſs,
byť všecko dali, vzal by, to dobře vieš.
Neházej na kůly, všakť jest pod střechú,
a protož nehrdaj řečí mú, však sem ještě neslýchal,
by kto bohatstviem rozmetával.
Také oč mluviti nemáš,
poněvadž Štěstí za syna máš.
A protož nám za zlé nemějte,
neb žádný neví, koho obuv hněte,
nežli toho, ktož v něm chodí.
A protož my víme, co nám škodí.
A bychme tak bohatství syti byli,
mnozí bychom proti Štěstí nemluvili,
a poněvadž jinak nemuož býti,
