Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[223v]číslo strany rukopisuprotivenství činí, že jinému nevěřím, že jest se k mému zámutku a žalosti narodil. A jistě se bojím, že on toho příčina bude, že já nikda dobré mysli nebudu, ani k vám kdy více choditi budu.“ I řekl jest mnich: „Kterakž, což jest tebe ještě nepřestal takovými běhy trápiti, kteréž’s mi pravila?“ „Otče, jistě v pravé pravdě ještě nic,“ řekla paní, „neb víc a víc, což muož, vždy mi protivenství činí k mé žalosti. A snad z té příčiny, že sem vám naň žalovala, to jest ve zlé vuoli od vás přijal a mně tady protivenstvie činí takové. Neb prvé šel li jest jednú mimo duom muoj, již sedmkrát na to místo chodí, by tomu Buoh chtěl, aby to mu[ce]mu] mi Buoh dal, aby se na mě dosti nahleďal, a k tomu jest tak smělý a nezbedný, že včera starú babu ke mně do domu poslal s svými dary a novými [224r]číslo strany rukopisurozprávkami a rovně, jako bych na zlaté pasy a na váčky velmi nedostatečná byla, jako by mi na tom scházelo. Protož těch daruov z žádnú vděčností sem přijíti nechtěla, a bych se hříchu nebála, byla bych jej i s těmi pasy proklela. Ale vždy sem se upamatovala pro vás, že takové věci ještě bez vaší rady učiniti sem nechtěla. A také sem sobě myslila, že sem chtěla ten pás i měšec té babě zase vrátiti, aby jej zase jemu donesla, a jí dobře naláti i z domu vyhnati k čertu. I rozmyslila sem se, že taková baba takové věci mohla by sobě to zachovati a řéci, že mi jest to dala, kdež takové baby rády se takových věcí chytají. A protož z té příčiny ty dary sem schovala a vám je teď přinesla, abyšte je sami jemu zase dali a při tom pověděli, že já jeho pasuov a měšcuov nepotřebuji, buď buoh pochválen a muž muoj, [224v]číslo strany rukopisunebť já jich dosti mám ot něho, žeť bych jej v nich třeba utopila. A protož teď se jako otci duchovniemu opovídám, že víc vám v ničemž vina býti nechci, jestliže mě u pokoji nenechá, že již svému muži a bratřím svým naň žalovati budu, děj se pak jakž děj, neb přiď z toho co přiď, dalekoť sem já tomu raději, má liť mi jaké neštěstí přijíti, ať by naň přišlo, nežli bych já měla proň lehkost míti.“ A to všecko pravila s velikým pláčem mnichovi. A vytáhši z podpláští ruku s čistým zlatým měšcem a pasem stříbrným i vrhla jest do klínu zpovědlníku svému, kterýž za jiné neměl, než že paní o věrnú pravdu vede to, což jest jemu pravila. Počal se o to velmi starati, však proto ten pás s tím měšcem k sobě vzal. I řekl jest: „Dcerko milá, že se o takové věci popouzieš a hněváš,

X
cemu] mi
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).