[142r]číslo strany rukopisunětco málo jemu vlasuov vystřihl, aby jej ráno mohl poznati, a to učiniv, do svého pokoje otpočívati šel. Ten dobrý druh, kterýž múdrý i chytrý byl, hned královu úmyslu porozuměl jest, že jest jej samého znamenal. Snažně vstav, nůžky vzav, všem těm, kteříž v té komoře otpočíváchu, tak jakž jemu král byl učinil, je všecky nad jedniem uchem byl ostříhal a zase do svého lože spat šel. Ráno král vstavši a prvé než brána na zámku otevřena byla, vší své čeledi před se kázal jest zavolati[bu]zavolati] żawolati[95]v rkp żalowati, lowa přeškrtnuto a nadepsáno wola, kteříž všichni před něj prostovlasí přišli sú. A on počal hleděti a ohledovati, zda by mohl toho ostříhaného poznati. Ano pak jeho služebníci všichni, jakož on byl jednomu učinil, ostříháni byli a všem jedniem zpuosobem vlasy byly ostříhány, čemuž se on [142v]číslo strany rukopisuvelmi divil, sám k sobě praviec: „Kteréhož sem já hledat byl šel, z nízkého řádu a urození jest. Ale bez pochyby se okazuje u vysokém rozumu a dobře zná mě.“ Čehož on hledal, toho on bez velikého rozbroje a rozhlášenie míti nemohl, rozmyslil sobě, aby pro malú věc u velikú hanbu neupadl, jej poctivými slovy trestal jest a znáti dal, kterak by on takovú věc znamenal, kteráž by se ke všem služebníkóm jeho chýlila. I řekl jest: „Buď ktožkoli, buď! Byl jest někto z vás vinen, ten nečiň toho víc, radím jemu věrně.“ I dí jim: „Nu, jdětež s Pánem Bohem.“ I byl by se mnoho nemúdrý našel, ješto by byl svým služebníkóm práci zaválel, až by byl i pravého vinníka nalezl, kdyby to král by chtěl učiniti, že by tajnú věc chtěl mezi všecky zjeviti a oznámiti. Ač by se byl snad pomstil, ale [143r]číslo strany rukopisuaby se snad hanba předse nerozmnožila spíše nežli umenšila a králová na své cti pomlúvána nebyla. Služebníci jeho, takovú věc ot krále uslyševše, velmi se jim neznáma věc zdála. Mezi sebú velikú řeč a rozpravenie měli sú, co by král takovú řečí mínil. Toho sú vyrozuměti nemohli nežli ten jistý sám, kterýž jest tím vinen byl. On jakožto múdrý učinil, nikdy potom, dokudž jest živ byl, v takové věci se nedával, ani se v takových kořistech stavoval.
Opět jiná rozprávka o dvú súsedech a tovaryšiech etc.cizojazyčný text
Známo vám buď, jakž sem já od poctivých lidí vyrozuměl, kterak v městě jednom Senezi dva mladá tovaryše, dosti z poctivých rodóv pošlá, jaké bydlenie spolu s sebú měli sú. Jeden slul Bartoš a druhý Štípa, oba spolu sobě súsedé byli a dobří
