Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<134r–135r135v–136v137r–138r138v–139v140r–141r141v–142v143r–144r144v–145v146r–147r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

div[140r]číslo strany rukopisuno zdálo, k ní k loži šel a velmi ji přátelsky pozdravil. Paní skrze jeho takové pozdravenie vesele řekla: „Ouvé, muoj milý, jediný pane, co to znamenává tato noc! Však jste nynie ote mne odešli a více nežli vaše zvyklost radosti ote mne vzali ste a tak skůro zase přišli jste. Hleďte, co činíte, šanujte svého života!“ A když král královně a řečiem vyrozuměl, hned pomyslil: „Že královna skrze podobenství a obyčej mé osoby zklamána jest?“ Ale jako múdrý muž myslil sobě, poněvadž králová v takovém domnění byla, mnějíc, že by on byl král, ji také zamútiti nechtě, že by on nebyl učinil, neřekl, jako by mnohý byl udělal, aby byl řekl: „Jáť sem ještě zde nebyl tuto noc. Kto jest ten, kterýž jest byl zde, kterak se stalo, to mi pověz, že jiní muži k tobě [140v]číslo strany rukopisuchodí,“ jenž skrze to mnoho zlého by se přihoditi mohlo a zvláště, že by byl královú bez jejího provinění zastaral. Protož král o takových příhodách mnohokrát slýchal jest a rozuměl, že skrze mlčenie k hanbě žádné nemuož přijíti, ale skrze mluvenie o takových věcí že by nic dobrého nemohlo přijíti, k králové řekl: „Paní, nezdám liť se, že bych já byl muž tvuoj, který sem prvé byl, a k tobě zase, kolikrát by mi se líbilo, mohl přijíti?“ Paní řekla: „I ovšem, muoj milý pane, muožete, a proto já vás sem pamatovala, abyšte svého života šanovali.“ Král jest řekl k králové: „Paní, chci já po vaší radě učiniti a vás více nechci starati.“ S těžkú myslí od paní vstal pro tu věc, kteráž se jemu přihodila, plášť svuoj vzem a u velikém hněvu z komory šel jest [141r]číslo strany rukopisua pomyslil sobě, že toho najde, kterýž mu takovú škodu učinil a hanbu okázal. Dobře tomu srozuměl, že jeden z služebníkuov jeho musil to učiniti s jeho zámku, kterýžkoli byl jest, a také, že by s zámku nikam nemohl v noci. Malú svíčku vzem, šel jest do jedné veliké komory, kteráž nad maštalí byla, v kteréžto komoře větčí díl jeho služebníkuov léhalo na mnoho ložích, maje za to on a mysle, že by tomu, kterýž tu škodu učinil a královú zléhal a ji oklamal, jeho puls a metání srdce skrze to dílo a práci, kterúž učinil, že by neulehlo, kterémužto bezpochyby známo bylo a bude to, čehož hledám. A jda tíše od jednoho konce komory k druhému šel a každému zvlášť svú ruku na jich prsy vzkládaje, zda by mohl uznati, kterému by se srdce metalo aneb hýbalo. Kteréž on všecky spící našel

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).